Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO a Rusko vyvíjejí detektor špinavých bomb

  14:23aktualizováno  14:23
NATO a Rusko společně vyvíjejí speciální přenosný detektor, který dokáže odhalit takzvanou špinavou bombu. Vědci už otestovali prototyp. Zařízení by v budoucnu mělo chránit nejen vojáky v aliančních misích, ale i civilní infrastrukturu.

Ilustrační foto.

Prozatímní prototyp detektoru nazvaný SENNA na odhalování takzvaných špinavých bomb je výsledkem dvouletého výzkumu vědeckých týmů NATO a Ruska.

Špinavá bomba je označení pro zbraň způsobující zamoření rozmetáním radioaktivních látek pomocí klasické výbušniny.

Vyvíjené zařízení pracuje na principu neutronové analýzy a obsahuje neutronový generátor, tři neutronové senzory a sadu čtyř detektorů pro gamma záření. Přístroj dokáže odhalit a rozeznat radioaktivní materiály, ale i výbušné a chemické látky.

Nebezpečné látky přitom dokáže objevit uvnitř cestovních zavazadel, v lodních kontejnerech nebo v celých budovách.

Aliance plánuje, že by zařízení mělo chránit nejen vojáky v zahraničních misích, ale uplatní se hlavně v civilní infrastruktuře. V budoucnu tak zřejmě bude běžnou součástí bezpečnostních opatření ve veřejných budovách, na letištích nebo v přístavech.

Jak uvedla tisková služba v bruselském sídle aliance, projekt je součástí spolupráce s Ruskem v boji proti terorismu. Zařízení už vědci úspěšně otestovali v dubnu v laboratořích v Sankt Petersburgu.

Takzvaná špinavá bomba není nukleární zbraní a nemá její účinnost. S její pomocí je možné v okolí výbuchu rozptýlit radioaktivní materiál, který může zasáhnout velké množství obyvatel a způsobit podle míry ozáření smrt mnoha lidí. Oblast, kterou zasáhne, pak může být dlouhé měsíce neobyvatelná, do té doby, než se ji podaří dekontaminovat.

Může jít i o velmi primitivní konvenční nálož (například dynamit), která je nějakým způsobem spojena s radioaktivním materiálem. Nemusí přitom jít o nejznámější uran.

Radioaktivní látky se běžně používají na univerzitách, v nukleárním inženýrství, nukleární fyzice, v detektorech kouře, v zařízení pro hledání naftových ložisek, v naftových vrtech, v lékařství při léčbě nádorů a sterilizaci zařízení nebo v potravinářství při ozařování potravin proti bakteriím.

O nebezpečí špinavých bomb se začalo diskutovat po teroristických útocích na USA z 11. září 2001. Rok poté totiž americké úřady v Chicagu zadržely Abdalláha al Muhádžira, podezřelého z napojení na vůdce Al-Kajdy a z plánování dalších útoků na území USA prostřednictvím špinavých bomb. Terorista počítal s tím, že získá radioaktivní materiál pro bombu přímo v USA. - více zde

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.