Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO a Rusko – naděje v realismu

  9:51aktualizováno  9:51
Námluvy Severoatlantické aliance s Moskvou, aktuálně posvěcené na římském summitu, představují další ze symptomů víceméně úspěšného hledání nové pozice Ruska v systému mezinárodních vztahů. Potvrzují se tak teze jednak o iterované schopnosti Ruska zvládat komplikované vnitropolitické situace (jinou otázkou zůstává, jakým praktickým politickým nástrojům dávají ruské elity přednost), jednak o určité nezbytné přítomnosti Ruské federace z hlediska globální diplomacie.

Navzdory řadě peripetií socioekonomického, ekologického či národnostního rázu (nemluvě o institucionálních zapeklitostech), majících zřejmý vliv na ruský zahraničně-politický potenciál, tak již postsovětské Rusko na počátku 21. století překonalo rozpaky minulé dekády, ke které z nabízejících se zahraničně-politických doktrín se přiklonit: počínaje krátkodobou převahou naivního atlantismu, přes koketování s eurasianismem a konče pokusy o čirý voluntarismus.

Moskvou přijatá vnější koncepce, definovaná v roce 2000 novou vojenskou doktrínou a bezpečnostní strategií, se již vyznačuje větším realismem a pragmatičtějším vnímáním aktuálního stavu jak mezinárodního společenství, tak vlastních zdrojů a ambicí.

Vrátila se tak (po éře balkánské krize, během níž postup Kremlu torpédoval další sbližování) k možnostem, které otevřel podpis Zakládajícího aktu o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací v Paříži v květnu 1997; tedy "přirozené" kooperaci a rovnoprávnosti obou signatářů při zajišťování míru a kontroly zbrojení v euroatlantické oblasti.

V tomto smyslu tedy lze v současnosti hovořit o kýžené větší předvídatelnosti ruského postupu v mezinárodních konfliktech, jakkoli nadále zatížených řadou nikoli pouze vzájemných nedorozumění, nýbrž přímo rozdílných stanovisek (viz kausa Čečensko). Hledání možného kompromisu se tak již odehrává pomocí víceméně standardních mechanismů, nikoli prostřednictvím ideologicky motivovaného soutěžení.

Z hlediska procesu sblížení pozic NATO a Ruska je však nutno zdůraznit, že se jedná o stav, jednak diktovaný interním ruským realistickým ohodnocením vlastní aktuální kapacity, jednak umožněný nikoli nutně trvalou příznivou vnitropolitickou situací, způsobenou stabilizací (personální i systémovou) prezidentského pólu ruské politiky.

Pokud tudíž Rusko v tuto chvíli, jíž vévodí celosvětový problém konfliktu s globálním terorismem, volí širší "proatlantskou" zahraničně-politickou a bezpečnostně-strategickou opci (a nikoli "proevropskou" ve smyslu těsnější vazby na silné evropské partnery, nebo "proasijskou" ve smyslu orientace na své sousedy - Čínu, Japonsko či Indii), pak to neznamená, že jeho touha hrát v soustavě mezinárodních vztahů roli vlivného subjektu, který není pouze objektem determinovaným ostatními aktéry, se v jistém časovém (spíše střednědobém, než krátkodobém) horizontu opětovně neodrazí v příklonu k jiným strategickým možnostem.

A tak se logika vnímání současného Ruska, i ve světle aktuálních optimistických zvěstí, nutně odvolává na politický realismus jako nejvhodnější metodu, jednak vnášející do systému mezinárodních vztahů kýžený přirozený řád, jednak ovšem (a především) relativizující občasné nekritické nadšení některých příslušníků západních elit nad údajnou hodnotovou konvergencí obou současných partnerů.

Zdravým základem budování přátelských vztahů Západu k Rusku a konstruování nových projektů může být v budoucnu pouze jednak porozumění a respekt před určitými rozdílnostmi, jednak standardní konfrontace vlastních zájmů a ochota k nalézání možných kompromisů. V tomto smyslu je aktuální vývoj výzvou spíše pro členy Aliance, neboť pouze hodnotově konzistentní a vlastní zájmy preferující, jinými slovy silný Západ představuje pro Rusko žádoucí a směrodatné mezinárodní pouto.

Autor působí na katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Letoun včasné výstrahy E-7T Wedgetail tureckého letectva
Turecko vyšle na Dny NATO v Ostravě unikátní letoun včasné výstrahy

Turecké letectvo se po třech letech vrátí na Dny NATO v Ostravě. A hned s unikátní premiérou. V září poprvé v České republice představí svůj letoun včasné...  celý článek

Polská skupina Orlik na Dnech NATO v Ostravě
Na Dny NATO v Ostravě se slétnou stíhači, akrobaté i průzkumné stroje

Moderní i historické stíhací letouny, průzkumné i transportní stroje a akrobatická skupina. Organizátoři blížících se Dnů NATO v Ostravě slibují na září na...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.