NATO žádá o rady se stažením svých vojsk z Afghánistánu, pomoci mají zkušenosti Ruska.

NATO žádá o rady se stažením svých vojsk z Afghánistánu, pomoci mají zkušenosti Ruska. | foto: Goran Tomasevic Reuters

NATO se ptá Ruska, jak odejít z Afghánistánu. Pomoci má zkušenost SSSR

  • 112
Spojenecká vojska pomalu, ale jistě opouštějí Afghánistán. Administrativa NATO se však obává možných problémů, které s jejich odchodem souvisí. Požádala proto o pomoc Rusko, které má se stahováním vojsk z tohoto regionu bohaté zkušenosti. Snižování počtu vojáků už mezitím začínají pociťovat i místní, kteří kvůli tomu přicházejí o zaměstnání.

Vztahy dvou světových velmocí, Spojených států a Ruska, nejsou sice v poslední době zcela ideální (mimo jiné kvůli adopcím ruských dětí Američany), ani to však nebrání spolupráci zemí na armádní úrovni. Obamova administrativa a NATO se tak nyní na svého evropského "spojence" obrátily s prosbou o pomoc při stahování spojeneckých vojsk z Afghánistánu. NATO zajímají především dobové analýzy, které popisují odchod vojsk SSSR ze země.

Rusko má totiž v tomto ohledu velké zkušenosti z takzvané Sovětské války v Afghánistánu v 80. letech. Sovětské jednotky tehdy po boku afghánské komunistické vlády bojovaly s povstaleckými skupinami mudžahedínů, usilujících o svržení vlády. Deset let trvající konflikt vyvrcholil v roce 1989 stažením sovětských vojáků ze země. Vojenský neúspěch přispěl o dva roky později i ke kolapsu SSSR.

Vojska NATO skončí v Afghánistánu stejně jako Sověti, tvrdí studie

Poměrně rychlé stažení sovětské armády z Afghánistánu by nyní mohlo pomoct spojeneckým vojskům, která stojí před podobným problémem. Ze země plánují během roku stáhnout desetitisíce vojáků. Zkušenosti Rusů by podle všeho mohly zabránit větším diplomatickým a vojenským chybám, kterých by se mohlo NATO dopustit.

"Spojenecká vojska by podle mě měla přímo dychtit po pomoci Ruska, které má ještě v živé paměti celý proces stahování vojsk z Afghánistánu," cituje amerického novináře Gregory Feifera server rbth.ru. Feifer, autor knihy The Great Gamble, pojednávající právě o sovětských bojích v Afghánistánu, vysvětluje, že sovětské stažení vojsk bylo jejich vůbec nejúspěšnější akcí za celou afghánskou válku. NATO by se podle něj mohlo poučit zejména ve vyjednávání s rebely.

Bez dohledu zahraničí hrozí návrat radikálních islamistů

Ruští bezpečnostní experti pak varují, že NATO by na základě předchozích zkušeností rozhodně nemělo opouštět afghánské spojence. Odvolávají se na situaci po odchodu sovětských vojsk z Afghánistánu, kdy v čele země zanechali zcela osamoceného prezidenta Muhammada Nadžibulláha, který o několik let později podlehl tlaku občanské války s mudžahedíny. Země tak namísto svobody upadla do chudoby a radikálního islamismu.

Stahování sil

V Afghánistánu v současnosti působí 130 tisíc zahraničních vojáků pod velením NATO, z toho 90 tisíc Američanů. Po roce 2014, kdy chce Aliance dokončit předávání zodpovědnosti za bezpečnost do rukou Afghánců a stáhnout většinu jednotek, má v zemi zůstat jen několik tisíc vojenských poradců a instruktorů.

Podobný pád Afghánistánu hrozí i nyní a hrozba zvýšení vlivu radikálních islamistů roste s blížícím se termínem odchodu spojeneckých vojsk. "Rusko má obavy ze zvýšení vlivu islamistů v regionu. Hrozí také dominový efekt, kdy se islamistické oblasti mohou rozšiřovat až k ruským hranicím," stojí v bulletinu moskevského Carnegieho centra z roku 2010.

Odchod zahraničních vojáků má také další aspekt, který opět nahrává afghánským radikálům. Mnozí místní totiž považují stažení vojsk za své vítězství, což může povzbudit Tálibán k zintenzivnění útoků a kradmému převzetí vlády nad zemí. Už nyní ale začínají pociťovat následky odchodu zahraničních vojsk především prostí lidé.

Vojáci odcházejí, s nimi ubývá i práce pro Afghánce

S příchodem spojeneckých vojsk na sklonku roku 2001 totiž země zaznamenala skokový nárůst pracovních míst. Jedním z největších zařízení poskytujících Afgháncům práci je letecká základna Bagrám. Již rok před definitivním stažením vojsk však začíná snižovat stavy. Doplácí na to zejména místní lidé, pro které se staly americké dolary zdrojem obživy. A nejen pro ně, ale i pro jejich rozvětvené rodiny. Z měsíčního platu, který se zde pohybuje kolem tisíce dolarů (asi 19 tisíc korun), zaopatřili muži mnohdy až patnáct příbuzných. S tím je však podle všeho konec.

O práci tak přišel i Abdul Šakur, 22letý Afghánec, který v Bagrámu pracoval jako mechanik. Po sedmi letech práce mu zaměstnavatel oznámil, aby už následující den nechodil. Šakur odevzdal identifikační kartu a mohl si začít hledat nové zaměstnání. "Už tu prostě nejsou auta na opravování, hodně vojáků totiž odešlo. Teď už nás nepotřebují," uvedl Šakur pro server latimes.com.

Další z mechaniků Ahmad Šáh Khán si myslí, že místní se stali až příliš závislí na práci poskytované spojeneckými vojsky. "Teď nevíme, co s námi bude dál," smutní. Zejména mladí lidé, kteří přišli ze dne na den o práci, stále častěji sahají po drogách - opiu a heroinu. "Když lidé ztratí práci, jsou zoufalí, což má za následek vzrůstající násilí," myslí si jedna z afghánských žen.

Bývalým zaměstnancům základny však nehrozí jen finanční problémy, musí totiž snášet i výhrůžky ze strany Tálibánu. Ten je viní z pomoci nepříteli a zrady Afghánistánu. Šakur a mnozí další tak mají jen dvě varianty - buď žít pod neustálým tlakem z obavy o život svůj i příbuzných, nebo se pokusit o vycestování ze země.

Spojené státy nabízejí speciální imigrantská víza pro Afghánce, kteří "poskytli oddanou službu vládě Spojených států". Podle zákona z roku 2009 však mohou úřady udělit pouze 1 500 takových víz za rok. Žadatel navíc musí splňovat celou řadu podmínek a musí prokázat, že kvůli jeho službě USA je ohrožen na životě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video