"Použití zařízení, jehož účelem je odvrátit útok bez součinnosti obránce, (např. nástražné systémy, samostříly, elektrický proud v mřížích, oplocení apod.), může být za určitých okolností posuzováno jako nutná obrana ve smyslu trestního zákona," uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.
Podmínkou je, aby se zařízení aktivovalo jen proti přímo hrozícímu útoku a jeho účinnost nesmí být nepřiměřená. "Při nedodržení přichází v úvahu odpovědnost za trestný čin spáchaný z nedbalosti," sdělil iDNES.cz mluvčí.
Stanovisko Nejvyššího soudu je průlomové v oblasti posuzování nutné sebeobrany. Vedly k tomu předchozí rozdílné verdikty různých soudů. Podle některých je obhajoba zranění způsobeného nástražným systémem nepatřičná, jindy to byla sebeobrana v mezích zákona.
Soudy se sice musí řídit především platnými zákony, nikoliv nařízením vyšší instance, vyjádření Nejvyššího soudu je nicméně směrodatné pro další rozhodování. "Pokud nějaký soud rozhodne jinak, vrátíme mu to zpátky k přehodnocení," uvedl mluvčí.
Příkladem soudu kvůli podobné obraně je případ invalidního důchodce Oldřicha Doskočila, kterému patnáctkrát vykradli chatu v lese u Plzně. Instaloval tam tedy samostříl, který nakonec zloděje zasáhl do nohy. - čtěte více o případu
