Atomový hřib po výbuchu jaderné bomby

Atomový hřib po výbuchu jaderné bomby | foto: Profimedia.cz

Nastane poslední jaderná zkouška? Existuje naděje, že by tomu tak skutečně mohlo být

  • 9
Prvního listopadu zahajuje tým čítající přes tři desítky expertů nácvik inspekce v místě simulované jaderné zkoušky nedaleko od Mrtvého moře v Jordánsku – jde o další krok k dokončení globálního ověřovacího systému Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT).

Dvanáctého listopadu pak nositelé Nobelovy ceny míru z celého světa uspořádají v Hirošimě summit, jenž zdůrazní prvořadost jaderného odzbrojení a potvrdí jejich odhodlání ho prosazovat.

Probíhá také bezpočet dalších mezinárodních iniciativ, které odrážejí širší revoluci v uvažování o jaderných zbraních – revoluci, která je vítaná a měla nastat daleko dříve.

To riziko tu stále je

Navzdory mnoha řečem o jaderném odzbrojení před dvaceti lety, kdy skončila studená válka, dodnes existuje více než 20 000 jaderných zbraní, přičemž mnohé jsou ve vysoké pohotovosti a každá z nich je daleko větší než zbraně, které v roce 1945 zpustošily Hirošimu a Nagasaki. Celkem u devíti zemí se ví nebo předpokládá, že těmito zbraněmi disponují, a všechny je různými způsoby zdokonalují.

První jaderný výbuch

První jaderný výbuch

První jaderný výbuch

První jaderný výbuch

Aby bylo zřejmé, již samotná existence těchto zbraní prohlubuje tři globální jaderné hrozby – hrozbu ze strany stávajících arzenálů (nehody, nesprávné výpočty, nepovolené užití či záměrné zneužití), hrozbu jejich rozšíření do dalších států a hrozbu, že se jich zmocní teroristé.

Dnes se však rýsuje nový globální konsensus, podle něhož nemají tyto zbraně vojenský význam při řešení rýsujících se hrozeb, nelze je použít bez porušení mezinárodního humanitárního práva, představují zdroj šíření a teroristických hrozeb a jsou mrháním peněz a vědeckého talentu.

To pomáhá vysvětlit, proč jsme dnes svědky nových požadavků na zahájení jednání v dobré víře o jaderném odzbrojení, jak už dlouho vyžaduje Smlouva o nešíření jaderných zbraní. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun přinesl přesvědčivé argumenty pro zahájení práce na konvenci o jaderných zbraních nebo na rámci separátních dohod, které by vyústily v celosvětový zákaz.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun během projevu odsoudil slova íránského prezidenta Ahmadínežáda. (24. září 2010)

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun během projevu odsoudil slova íránského prezidenta Ahmadínežáda. (24. září 2010)

Vláda zákona musí být pevná

Dokonce i vedoucí představitelé jaderných států dnes oficiálně podporují cíl globálního jaderného odzbrojení. Připojují se k nim bývalí státníci, národní parlamenty a regionální organizace, starostové, vojenští experti ve výslužbě, organizace za práva žen, aktivisté za lidská práva, ekologové a bezpočet dalších skupin z celého světa. Ano, jaderné odzbrojení se šíří jako virus. Dnes už představuje hlavní proud – příhodné téma, nad nímž se zamýšlejí i zatvrzelí realisté a které už není tématem prosazovaným pouze mírovými skupinami.

Domníváme se, že tato dynamika je absolutně klíčová pro mezinárodní mír a bezpečnost a že existuje řada způsobů, jak ji posílit. Dosažení globálního jaderného odzbrojení bude bezpochyby vyžadovat nové právní závazky pro všechny státy, jaderné i nejaderné. Tvrdě řečeno se musí odzbrojení řídit vládou zákona. Závazky v této citlivé oblasti musí být nezvratné a podléhat přísnému ověřování.

Tyto úkoly nelze plnit jednostranně – multilaterální spolupráce je nepostradatelná. Určitý pokrok při uzavírání smluv mezi menšími skupinami států je samozřejmě možný, zejména u těch, které disponují nejrozsáhlejšími jadernými arzenály, tedy u Ruské federace a Spojených států. Brzká ratifikace americko-ruské smlouvy START by byla krokem správným směrem.

George Bush starší a Boris Jelcin po podpisu smlouvy START II v roce 1993 v moskevském Kremlu.

George Bush starší a Boris Jelcin po podpisu smlouvy START II v roce 1993 v moskevském Kremlu.

Další pokroky vlády zákona při jaderném odzbrojování však budou vyžadovat spolupráci v celosvětovém měřítku. Jednou z nejdůležitějších a dávno potřebných událostí v tomto směru je zahájení platnosti zmíněné Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), která postaví mimo zákon veškeré jaderné výbuchy bez ohledu na jejich velikost, místo nebo deklarovaný účel.

Smlouva o omezení jaderných zbraní START

Smlouva o omezení jaderných zbraní START

Možný odkaz příštím generacím

S myšlenkou postavit zkoušky mimo zákon poprvé přišel v roce 1954 indický premiér Džaváharlál Néhrú, který zasadil svůj návrh do kontextu širšího pokroku směrem k jadernému odzbrojení – přesně, jak to děláme dnes. CTBT již podepsalo 182 států a v platnost vstoupí poté, co ji ratifikuje devět dalších zemí: Čína, Egypt, Indie, Írán, Izrael, Pákistán, Severní Korea a USA, přičemž Indonésie oznámila, že ji rovněž v brzké době schválí.

Tento zákaz jaderných zkoušek bude podpořen verifikačním režimem s dosahem po celé zeměkouli. Už dnes dokážeme díky řadě důmyslných metod odhalovat i velmi malé jaderné zkoušky v odlehlých oblastech. Smlouva je navíc spravedlivá – dává všem zúčastněným stranám stejná práva a závazky. Vytyčuje nový standard pro závazky a ověřování, který vyplývá ze smluv o jaderných zbraních.

CTBT je potřebná kvůli roli jaderných zkoušek při vývoji a zdokonalování jaderných zbraní. Tyto zkoušky jsou také politickým symbolem, který nemá místo ve světě odhodlaném tyto strašlivé zbraně hromadného ničení eliminovat. V tak důležité otázce dobrovolné sliby netestovat jednoduše nestačí.

Trinity - první test jaderné zbraně na světě byl proveden Američany v Novém Mexiku. (16. července 1945)

Trinity - první test jaderné zbraně na světě byl proveden Američany v Novém Mexiku. (16. července 1945)

Zapotřebí jsou i další smlouvy, obzvláště smlouva zakazující výrobu štěpných látek určených pro jaderné zbraně. Domníváme se, že nejaderné státy si také zaslouží právně závazné záruky proti hrozbě nebo použití jaderných zbraní. Navíc je opodstatněné usilovat o další smlouvy, které by zakázaly zbraně ve vesmíru, zavedly dohodnuté normy protiraketové obrany a zajistily, že jaderné materiály a technologie budou uchovávány v bezpečí.

Dohromady nás tyto kroky posunou daleko na cestě k bezjadernému světu – nikoliv jako projev víry, nýbrž jako uvážlivá investice do míru a bezpečnosti všech národů. Možná by to byl nejlepší odkaz, jaký bychom mohli budoucím generacím zanechat.

Sergio Duarte je vysoký představitel OSN pro otázky odzbrojení a Tibor Tóth je výkonný tajemník Přípravného výboru pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO).

Copyright: Project Syndicate, 2010, z angličtiny přeložil Jiří Kobělka, titulek a mezititulky jsou redakční.


Video