Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nastal čas stanovit novou definici trvale udržitelného rozvoje

  8:46aktualizováno  8:46
Albert Einstein kdysi prohlásil, že kdyby měl pouhou hodinu na to, aby našel řešení, na kterém závisí jeho život, prvních 55 minut by strávil definováním problému. Jakmile by našel správnou otázku, kterou si musí položit, dokázal by daný problém vyřešit za necelých pět minut.

Indonéské děti prohání mičudu v jednom ze slumů Jakarty (21. října 2011) | foto: Irwin FerdiansyahAP

Lidstvo dnes čelí právě takovému život ohrožujícímu problému: jak máme zajistit dostatek potravin a slušnou kvalitu života pro globální populaci, jejíž počet má do roku 2050 přesáhnout devět miliard osob, aniž nezvratně poškodíme systém podpory života na naší planetě? Chceme-li najít řešení, musíme si nejprve vyjasnit problém.

Neudržitelný pohled

Lidé zásadně měnili a mění ekosystémy Země. Narušováním uhlíkového, dusíkového, vodního a fosforového cyklu mění lidská činnost atmosféru, oceány, vodní toky, pralesy i ledové příkrovy a zmenšuje biodiverzitu. Dopady lidského chování na ekosystémy planety se v posledních několika staletích staly natolik výraznými, že zeměkoule podle názoru mnoha vědců vstoupila do nové geologické éry zvané antropocén.

Ekologické důsledky lidské činnosti začínají vycházet stále více najevo a spolu s nimi vyvstává do popředí také zodpovědnost lidstva za jejich zmírňování. Na loňském Summitu Země OSN v Rio de Janeiru se nejvyšší světoví představitelé dohodli na vytvoření sady všeobecně platných Cílů trvale udržitelného rozvoje, které by změnily podmínky budoucí hospodářské politiky tak, aby zabezpečily náš systém podpory života. To se lehko řekne. Ale kde začít?

Summit o udržitelném rozvoji Rio+20, červen 2012 - protest v ulicích

Summit o udržitelném rozvoji Rio+20, červen 2012 - protest v ulicích

Trvale udržitelný rozvoj se už téměř tři desítky let definuje jako rozvoj, který naplňuje potřeby přítomnosti, aniž by narušoval schopnost budoucích generací naplňovat jejich potřeby. S tím související politika odráží názor, že trvale udržitelný rozvoj stojí na třech rovnocenných pilířích: ekonomice, společnosti a životním prostředí.

Takový pohled však už není udržitelný. Jak ukazuje nedávno zveřejněná předběžná zpráva amerického Výzkumného programu globálních změn, některé druhy meteorologických jevů se staly v posledních letech četnější a intenzivnější. Jen v roce 2012 se množství ledu v Arktidě snížilo na nové minimum, když led roztál na ploše větší, než je rozloha USA; Austrálii a další oblasti zasáhly nevídané vlny veder, Čína a Japonsko čelilo rekordním záplavám a Velká Británie zažila nejvlhčí rok v historii. Globální reakce je však i nadále nedostatečná.

Mapa ledu v Arktidě k 16.  září 2012. Žlutá čára naznačuje, kde končíval led v

Mapa ledu v Arktidě k 16. září 2012. Žlutá čára naznačuje, kde končíval led v posledních 30 letech.

Šest univerzálních cílů

Zapotřebí je nový přístup. Ekonomika nesmí oddělovat pilíře trvale udržitelného rozvoje, ale musí být chápána jako služba společnosti, která pak prosperuje v bezpečném životním prostředí. Takový pohled vyžaduje předefinování trvale udržitelného rozvoje na „rozvoj, jenž naplňuje potřeby přítomnosti a současně zabezpečuje systém podpory života na zeměkouli, na němž závisí blahobyt současných a budoucích generací“. Zdravá a vzkvétající planeta je koneckonců nezbytnou podmínkou zdravého a prosperujícího života.

Proces identifikace Cílů trvale udržitelného rozvoje, které mají vstoupit v platnost v roce 2015, již seriózně započal. Předmminulý týden se v newyorském sídle OSN sešli zástupci z 69 zemí a expertní skupina se sešla týden minulý. Cíle musí mít měřitelné a dosažitelné parametry, které přesahují politiku národních států; musí podněcovat regionální a místní správy, firmy, občanskou společnost i jednotlivce všude na světě k tomu, aby změnili své chování. Měly by stavět před lidstvo úkoly pramenící ze společně sdílených hodnot – a z relevantních vědeckých poznatků.

Minulý týden jsme s kolegy zveřejnili zprávu s názvem Cíle trvale udržitelného rozvoje pro lidi a planetu, která nastiňuje, co je potřeba udělat. Identifikovali jsme šest univerzálních cílů trvale udržitelného rozvoje: životy a živobytí, potravinová bezpečnost, trvalá udržitelnost vodního hospodářství, čistá energie, zdravé ekosystémy a kvalitní vládnutí. Dalším krokem bude definování měřitelných úkolů, jako jsou zlepšení života pro obyvatele slumů nebo zpomalení odlesňování. Skutečný pokrok v kterékoliv ze šesti cílových oblastí bude vyžadovat všeobecný přístup a politiku zahrnující ekonomickou, sociální i ekologickou sféru.

Sedmnáctiletá Haši laškuje se zákazníkem v křivolakých uličkách slumu Kandapara

Sedmnáctiletá Haši laškuje se zákazníkem v křivolakých uličkách slumu Kandapara

Vymýcení chudoby například znamená poskytnout lidem jídlo, vodu, energii a přístup k výdělečnému zaměstnání. Zajištění energie pro všechny však bude vyžadovat, aby vlády přestaly dotovat fosilní paliva a trvale neudržitelné zemědělství. A dosažení potravinové bezpečnosti není možné bez takových zemědělských systémů a postupů, které nejen uživí farmáře a vyprodukují dostatek potravin k naplnění nutričních potřeb lidí, ale současně zachovají přírodní zdroje například tím, že budou bránit půdní erozi a spoléhat se na efektivnější dusíkatá a fosforečná hnojiva.

Rozvojové cíle tisíciletí, které v roce 2015 vyprší, skončily úspěchem, poněvadž se jim podařilo nasměrovat mezinárodní zdroje a finance do řešení jasně definované skupiny problémů souvisejících s chudobou. Cíle trvale udržitelného rozvoje musí jít ještě o krok dál. Stejně jako v případě Einsteinova myšlenkového experimentu na tom závisejí životy mnoha lidí.

David Griggs je ředitelem Institutu trvalé udržitelnosti (MSI) při australské Monashově univerzitě.

Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.



Pelikán v Rozstřelu: Varování před půjčkami jako u cigaret? Nejsem proti





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.