"S největší pravděpodobností se jedná o Mozartovu lebku," řekl ve středu redakci MF DNES Walther Parson, renomovaný profesor Institutu soudní medicíny v Innsbrucku.
"Naše expertiza se zakládá na bázi DNA. K dispozici jsme měli lebeční kosti a dva zuby skladatele, které jsme porovnávali s kostmi Mozartových příbuzných. Výsledek nezávisle potvrdila také laboratoř americké armády," dodal.
Ale na to, zda testovaná lebka skutečně patří Mozartovi, si budeme muset počkat až do nedělního večera, kdy oficiální výsledek analýzy sdělí rakouští vědci v televizi ORF.
"Předchozí anatomické testy nevedly k jednoznačným závěrům. Profil lebky byl zpočátku porovnáván s dobovými kresbami. Vzhledem k tomu, že každá z nich byla odlišná, nebylo možné jednoznačně určit, zda byl nález lebky pravý. To dávalo manévrovací prostor pro různé interpretace. Teprve na bázi DNA se nám nyní podařilo dosáhnout jednoznačného výsledku," upřesnil pro MF DNES Walther Parson.
"Musíte ale počkat do neděle," dodal s úsměvem šťastný "objevitel" a vysvětlil postup svého týmu. "Byly porovnány lebeční kosti a dva Mozartovy zuby se vzorky kostí jeho babičky a neteře. Zájem o ženské příbuzné byl kvůli mitochondriální DNA, protože ta na rozdíl od jiných částí DNA nepodléhá mutacím. Proto lze spolehlivě zjistit rodovou příbuznost," objasnil Parson.
Testy probíhaly rok, zaplatila je ORF2
Testovaná lebka je ve vlastnictví salcburské nadace Mozarteum teprve od roku 1902. Není ale jediná, o které se tvrdilo, že patřila tomuto géniovi.
Skladatel zemřel 5. prosince 1791 ve Vídni v naprosté chudobě. Údajně byl proto pochován v hromadném hrobě mezi tuláky na hřbitově svatého Marka.
Až o mnoho let později se opět rozpoutal zájem o jeho osobu a skladatelovu lebku vyjmul z hromadného hrobu tehdejší hrobník. V roce 2004 pak byla otevřena hrobka rodiny Mozartových v Salcburku. Vědci z ní získali genetický materiál, který posloužil k expertizám.
Testy probíhaly celý loňský rok. Jejich oficiální výsledek bude oznámen v pořadu rakouské televize Mozart – Eine Spurensuche (Mozart – Hledání stop), a to v neděli 8. ledna ve 21.55 hodin v televizi ORF2, která výzkum financovala. Následovat bude debata a pak film Mozart režiséra slovenského původu Juraje Herze z roku 1991.
Mozartova hudba na recept?
Letošní Mozartův rok nebudou provázet pouze stovky speciálních koncertů, výstav a dalších akcí, a to nejen v Rakousku, ale také zajímavé "objevy". Několik studií dokázalo, že hudba Wolfganga Amadea Mozarta stimuluje lidský mozek.
Jedním z prvních, kteří přišli na to, že Mozartova díla mají terapeutické účinky, byl francouzský specialista na nemoci dýchacích cest a na psychoakustiku Alfred Tomatis. Podle něj pravidelný poslech zejména Mozartových houslových skladeb měl kladný vliv na pacienty trpící nespavostí, depresí či úzkostmi.
Rytmus jeho skladeb překvapivě připomíná tlukot srdce embrya v matčině lůně. Od 90. let američtí neurologové začali pouštět Mozartovu hudbu pacientům v kómatu. Také některé francouzské nemocnice ji předepisují těhotným ženám. Není proto vyloučeno, že díla hudebního génia budou možná jednou lékaři ordinovat jako lék.
