Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Našli jsme Mozartovu lebku, věří rakouští vědci

  9:23aktualizováno  9:23
Zdá se, že rok Wolfganga Amadea Mozarta, jehož 250. výročí narození si letos připomene celý svět, přinese zřejmě senzační odhalení. A to pro historiky, vědce i všechny milovníky jeho hudby. Rakouští vědci jsou si totiž téměř jistí, že se jim podařilo identifikovat lebku hudebního génia.

Wolfgang Amadeus Mozart | foto: Profimedia.cz

"S největší pravděpodobností se jedná o Mozartovu lebku," řekl ve středu redakci MF DNES Walther Parson, renomovaný profesor Institutu soudní medicíny v Innsbrucku.

"Naše expertiza se zakládá na bázi DNA. K dispozici jsme měli lebeční kosti a dva zuby skladatele, které jsme porovnávali s kostmi Mozartových příbuzných. Výsledek nezávisle potvrdila také laboratoř americké armády," dodal.

Ale na to, zda testovaná lebka skutečně patří Mozartovi, si budeme muset počkat až do nedělního večera, kdy oficiální výsledek analýzy sdělí rakouští vědci v televizi ORF.

"Předchozí anatomické testy nevedly k jednoznačným závěrům. Profil lebky byl zpočátku porovnáván s dobovými kresbami. Vzhledem k tomu, že každá z nich byla odlišná, nebylo možné jednoznačně určit, zda byl nález lebky pravý. To dávalo manévrovací prostor pro různé interpretace. Teprve na bázi DNA se nám nyní podařilo dosáhnout jednoznačného výsledku," upřesnil pro MF DNES Walther Parson.

"Musíte ale počkat do neděle," dodal s úsměvem šťastný "objevitel" a vysvětlil postup svého týmu. "Byly porovnány lebeční kosti a dva Mozartovy zuby se vzorky kostí jeho babičky a neteře. Zájem o ženské příbuzné byl kvůli mitochondriální DNA, protože ta na rozdíl od jiných částí DNA nepodléhá mutacím. Proto lze spolehlivě zjistit rodovou příbuznost," objasnil Parson.

Testy probíhaly rok, zaplatila je ORF2
Testovaná lebka je ve vlastnictví salcburské nadace Mozarteum teprve od roku 1902. Není ale jediná, o které se tvrdilo, že patřila tomuto géniovi.

Skladatel zemřel 5. prosince 1791 ve Vídni v naprosté chudobě. Údajně byl proto pochován v hromadném hrobě mezi tuláky na hřbitově svatého Marka.

Až o mnoho let později se opět rozpoutal zájem o jeho osobu a skladatelovu lebku vyjmul z hromadného hrobu tehdejší hrobník. V roce 2004 pak byla otevřena hrobka rodiny Mozartových v Salcburku. Vědci z ní získali genetický materiál, který posloužil k expertizám.

Testy probíhaly celý loňský rok. Jejich oficiální výsledek bude oznámen v pořadu rakouské televize Mozart – Eine Spurensuche (Mozart – Hledání stop), a to v neděli 8. ledna ve 21.55 hodin v televizi ORF2, která výzkum financovala. Následovat bude debata a pak film Mozart režiséra slovenského původu Juraje Herze z roku 1991.

Mozartova hudba na recept?
Letošní Mozartův rok nebudou provázet pouze stovky speciálních koncertů, výstav a dalších akcí, a to nejen v Rakousku, ale také zajímavé "objevy". Několik studií dokázalo, že hudba Wolfganga Amadea Mozarta stimuluje lidský mozek.

Jedním z prvních, kteří přišli na to, že Mozartova díla mají terapeutické účinky, byl francouzský specialista na nemoci dýchacích cest a na psychoakustiku Alfred Tomatis. Podle něj pravidelný poslech zejména Mozartových houslových skladeb měl kladný vliv na pacienty trpící nespavostí, depresí či úzkostmi.

Rytmus jeho skladeb překvapivě připomíná tlukot srdce embrya v matčině lůně. Od 90. let američtí neurologové začali pouštět Mozartovu hudbu pacientům v kómatu. Také některé francouzské nemocnice ji předepisují těhotným ženám. Není proto vyloučeno, že díla hudebního génia budou možná jednou lékaři ordinovat jako lék.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Půda nedaleko Corleone, zabavená nechvalně proslulému sicilskému mafiánovi...
Chřadnoucí Cosa Nostra tyranizuje farmáře, neprovdané sestry nezastrašila

Sicilští mafiáni, kteří se hlásí k nechvalně proslulé značce Cosa Nostra, mění branži. Kvůli klesajícím ziskům ve stavebnictví se vracejí ke kořenům na venkov,...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci dělostřelecké jednotky (27. dubna...
Kim se vrhl na digitální loupeže. V pozoru musí být i české banky

Ještě před několika lety tajné služby nepovažovaly severokorejské hackery za vážnější hrozbu. Dnes kybernetičtí záškodníci ve službách Kim Čong-una útočí na...  celý článek

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.