Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Znásilnění na denním pořádku? Ne, řekly etiopské ženy a spustily kampaň

  6:53aktualizováno  6:53
Násilí vůči ženám je celosvětový problém. V afrických zemích má však tu nejdrsnější podobu. Smutným příkladem je Etiopie, kde je obtěžování, znásilňování a mnohdy i násilná smrt žen na denním pořádku. Z násilí však vzešlo i něco dobrého. Mnoho aktivistických hnutí se nyní snaží ženy motivovat, aby s krutostí mužů bojovaly.

Ženám v Etiopii došla trpělivost. Snaží se bojovat proti znásilnění i domácímu násilí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Říjen loňského roku. Tejnesh Leweg’neh bylo pouhých 15 let, když ji na severu Etiopie unesla trojice násilníků. Po týrání a znásilňování ji nutili, aby si jednoho z nich vzala za muže. Odmítla. Druhý den ji shodili z útesu. Tejnesh jako zázrakem přežila, od pasu dolů je však ochrnutá, píše server Open Salon.

O pár dní později podobný osud potkal šestnáctiletou Hannu Lalango z Addis Abeby. Skupina mužů ji unesla z minibusu na předměstí etiopské metropole. Znásilňovali ji několik dní. V kritickém stavu potom ležela přes měsíc v nemocnici. Předtím, než zemřela, ještě stačila identifikovat ty, kteří ji zabili.

Dvojice otřesných případů jsou vrcholem toho, co etiopské ženy zažívají bez přehánění každý den. Obtěžování, násilí, sexuální narážky i znásilnění. Po smrti Hanny Lulango se však rozhodly jednat a založily hnutí Justice for Hanna (Spravedlnost pro Hannu, pozn. red.). „Spojilo nás to, že jsou tyhle věci náš společný problém. Je naší zodpovědností postarat se o změnu,“ svěřila se serveru The Guardian jedna ze členek hnutí Selam Mussie.

Aktivistky vidí loňské útoky jako následek současného postavení žen v etiopské společnosti. Mají podřadnou úlohu a ve většině případů se pouze starají o rodinu. Na ulicích se navíc stávají doslova lovnou zvěří pro muže. „Existují místa, přes která se bojíme chodit, protože tam jsou desítky mužů, kteří se záměrně snaží, abychom se cítily nepříjemně. Začíná to pokřikováním a končí fyzicky, kdy nám sahají na intimní partie,“ popisuje úděl místních žen Mussie.

Potvrzuje to i 24letá Liya Hailemariamová. Podle ní ženy často trpí i v hromadné dopravě. „A není to jen o slovech, občas lidem prostě ujedou ruce. Naučily jsme se to považovat za normální a přejdeme to s tím, že ten muž byl nějaký úchyl,“ uvedla Hailemariamová.

Násilí ve světě

V roce 2013 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) první systematickou studii o násilí vůči ženám. Podle studie se s ním setkala víc než třetina všech žen. Studie ukázala, že ženy jsou mnohem častěji vystaveny sexuálnímu a jinému násilí ze strany svých manželů, než ze strany cizích násilníků.

WHO také zveřejnila obsáhlou příručku pro kliniky a lékaře pro snadnější rozpoznávání známek znásilnění a dalších forem fyzického násilí. Mnoho žen totiž ze strachu nebo studu tají pravé příčiny zranění nebo duševního utrpení. Mezi důsledky násilí na ženách uvádí WHO deprese nebo problémy s alkoholem. U znásilněných žen je také o 50 procent častější výskyt pohlavních nemocí.

Ze studie dále vyplývá, že násilí vůči ženám se hojně vyskytuje ve všech zemích, kulturách a společenských vrstvách. Rozsah však zřejmě souvisí s mírou blahobytu. V regionech s vysokými průměrnými příjmy, jako jsou Severní Amerika, západní Evropa, Austrálie a Japonsko, zažívá sexuální nebo fyzické násilí ze strany partnera 23,2 procenta žen. V jihovýchodní Asii je to však 37,7 procenta žen a například v Africe 36,6 procenta (více o studii se dočtete zde).

I proto se nyní v rámci několika kampaní snaží motivovat ostatní ženy, aby si podobné případy sexuálního obtěžování nenechávaly pro sebe. „Když neřeknete dost u takových malých incidentů, doslova tím vybízíte, aby vám pak udělali tohle,“ naráží na případy z loňského roku 22letá Hilina Berhanu, členka ženského hnutí Yellow Movement a prezidentka organizace Women for Change.

Bídná statistika

Ohledně počtu napadení žen v Etiopii panují nejasnosti. Průzkumy a statistika zde totiž mají do dokonalosti daleko. Podle vládních dat má s domácím násilím zkušenost asi 50 až 60 procent žen. Samotný postup vlády v boji za ženská práva je mírně řečeno na půli cesty. Politici se sice snaží posílit vliv žen, zlepšit jejich ekonomickou situaci a hlavně zabránit brutálním ženským obřízkám, soudy a administrativa však mnoho případů násilí na ženách přehlíží. „Policie případy znásilnění nebere vážně. Jednou jsem nějaký případ nahlásila a oni mi řekli, že takových mají tisíc za týden. Jako kdyby je to nezajímalo,“ vypráví další z aktivistek Ruth Bekele.

Myslí si, že problémem je i případná výše trestů za násilí na ženách. „Když dá někdo facku ženě, měl by být tvrdě potrestán. U nás mu ale s velkou pravděpodobností pouze řeknou, aby už to příště nedělal. Dnes facka, zítra vražda,“ myslí si.

Například hnutí Yellow Movement se proti těmto neduhům nejen etiopské společnosti snaží bojovat pořádáním diskuzí o sexualitě na univerzitách. Snaží se také financovat studium některých dívek. Women for Change používá jinou strategii, ženy se snaží povzbudit přednáškami úspěšných podnikatelek. Ty je motivují k tomu, aby se nebály postavit na vlastní nohy a rozjet kariéru.

Ženám podobné akce pomáhají, pro vyřešení problému je však potřeba i změna myšlení etiopských mužů. Jak však ukazují názory většiny z nich, změna může trvat roky. Mnozí se totiž nebojí tvrdit, že za většinu znásilnění mohou samotné ženy. „Za znásilnění jsou zodpovědně hlavně ženy, protože si o něj v podstatě říkají,“ myslí si dvaačtyřicetiletý obchodník Tadele Tagota.

Argumentuje tím, že ženy a dívky se oblékají příliš provokativně a jejich chování je krajně promiskuitní. Zacharias Haile se zase pouští do odvážné teorie, že znásilněná Hanna možná měla s jedním ze svých vrahů vztah a kdyby neumřela, vlastně by se o celé věci zase tak moc nemluvilo.

Falešné alibi a nekončící boj

Problémem je také fakt, že násilníky mnohdy chrání jejich rodiny a celá komunita. Když už policie přijde s některými důkazy, obvinění je falešnými alibi smeteno ze stolu. Takovéto praktiky podle aktivistek ukazují, jak slabá je etiopská společnost v otázkách řešení násilí vůči ženám.

Doplácejí na to tisíce žen. Tejnesh se z hrůzného zážitku, který ji upoutal na lůžko, pomalu dostává. Žije v etiopské metropoli u své tety. Tři muži, kteří ji napadli a shodili z útesu, jsou ve vazbě. S jakým trestem vyváznou, není jasné. Aktivistky mezitím pro Tejnesh vybraly v přepočtu asi 36 tisíc korun na léčbu. Kolečkové křeslo pak objednaly z USA. Paradoxně vyšlo levněji, než kdyby ho pořídily v Etiopii. Od hnutí Justice for Hanna pak dostala kvalitní matraci, díky které se jí pohodlněji sedí.

Hlavním cílem aktivistických hnutí je nyní udržet téma v povědomí lidí. V minulosti totiž po mnoha otřesných případech znásilnění vlna zájmu o práva žen rychle opadla. Aktivistky však věří, že nyní tomu bude jinak. „Daly jsme si závazek. Řekly jsme si, že tentokrát neskončíme,“ věří Hailemariam.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.