Česko chce mít v ústavě záruku, že český komisař zůstane i do budoucna, a navíc usiluje o vliv na řízení Rad ministrů EU - shromáždění, kde zástupci států přijímají hlavní rozhodnutí unie. Své požadavky má také dalších 24 států.
Unie přesto doufá, že dohoda je možná. "Řekl bych, že je dvoutřetinová pravděpodobnost shody," prohlásil šéf Evropské komise Romano Prodi. Politici počítají s tvrdým jednáním. "Nevím, kolik litrů kávy vypijeme nebo kolik košil budeme muset vybalit," poznamenal premiér Vladimír Špidla.
Bitva o ústavu začíná, Berlusconi slibuje zázrak
V pátek a v sobotu budou šéfové 25 států a vlád rozhodovat o ústavě pro 450 milionů obyvatel EU včetně deseti milionů Čechů. Boj o ústavu však může být tvrdý a dva dny na něj nemusí stačit. Při jednání totiž vyvrcholí mnohaměsíční práce na ústavě, kterou připravili zástupci všech zemí unie včetně Česka
Ústava poprvé jasně popíše postavení a práva všech, kdo se na evropské integraci podílí: států, unijních orgánů i evropských občanů. Hlavní však bude souboj o rozdělení moci v unii. Na tom může summit ztroskotat.
Obavy budí hlavně postup Španělska a Polska. Obě země se ze všech sil snaží, aby z ústavy zmizel nový systém pro přijímání unijních rozhodnutí a aby v platnosti zůstala starší pravidla. S nimi mají obě země fakticky stejnou "váhu" při rozhodování - jako Německo či Británie.
Varšava, která otevřeně hrozí vetem proti ústavě, si už vysloužila kritiku i u blízkých sousedů. "Polsko udělalo takticky chybný krok. Vytrhlo jednu věc a řeklo: S ní stojíme nebo padáme," soudí ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Poláci hrají riskantní hru. Vsadili vše na jednu kartu," dodal slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan.
V Bruselu však nepůjde jen o schválení či neschválení ústavy. Summit také naznačí, jaké budou příští osudy unie. Je totiž fakticky prvním testem toho, zda rozšířená unie může fungovat, či zda se zadrhne prakticky hned v počátku.
Pokud by se stalo to druhé, mohla by se otevřít cesta pro něco, co bude pro Čechy noční můrou: vznikla by šance na vytvoření "tvrdého jádra", čili skupiny zemí, které provádějí své politické a ekonomické sbližování bez ohledu na ostatní.
Francouzi a Němci, kteří chtějí prosadit nynější podobu ústav, tím otevřeně hrozí. Znamenalo by to, že Češi, kteří stojí teprve na prahu unie, by pak stáli před novou "zdí" dělící Evropu.
Kolem "tvrdého jádra" by se navíc mohla vytvořit zóna ekonomických satelitů a zemí, jež jsou jen obchodními partnery bez vlivu na politiku "jádra".
Italský premiér Silvio Berlusconi, který bude summitu předsedat, se rozkolu nebojí. Namísto něj slibuje menší zázrak. "Mám v kapse formuli, která Polsku a Španělsku zajistí uznání, že jsou velké země, a tuto formuli odhalím na poslední chvíli," prohlásil. Tak by mohla zmizet hlavní překážka dohody o ústavě.
