Prezentování taseru jako "bezpečné" zbraně dostalo vážnou ránu při nedávném incidentu v Kanadě. Po zásazích paralyzérem na vancouverském letišti zemřel čtyřicetiletý Polák Robert Dziekansky. - více zde
Následoval zásah policistů v americkém Marylandu, po kterém dvacetiletý Američan Jarrel Gray upadl do bezvědomí a ani po převozu do nemocnice se ho nepodařilo zachránit. - více zde
Taser vystřelí na cíl šipky s elektrickým vodičem. Následuje výboj, který zasáhne člověka i přes pěticentimetrovou vrstvu oblečení.
Impulz, který vytvoří, je podobný tomu, jakým mozek udává příkazy do svalů. Ty jsou proto po zásahu této zbraně dezorientovány a zasažený je na krátkou chvíli nemůže vůbec ovládat.
"Ta zbraň je bezpečná, studie ze zahraničí to potvrzují. Úmrtí, o kterých se píše, měla jiné příčiny, například ten dotyčný prožíval stresovou situaci. Zásah taserem ho nezabil," řekl kardiolog Aleš Linhart, když policie své nové zbraně v říjnu představovala.
Šetrnější taser
O smrtícím účinku taseru pochybuje také Stanislav Radosta z ředitelství pořádkové služby policejního prezidia. "Vůbec není potvrzené, že ti lidé v Americe zemřeli vlivem zásahu taseru," uvedl.
Radosta tedy nevidí důvod, proč by se využití nového donucovacího prostředku mělo omezovat. Naopak. V paralyzéru vidí šetrnější způsob, jak zneškodnit stíhaného člověka.
"Veřejnost i my jsme nakloněni tomu, aby se omezovalo použití střelných zbraní během policejních zásahů. Namísto nich začínáme využívat taseru, který není smrtícím prostředkem," řekl iDNES.cz Radosta
Vzpomenul zatím tři případy, kdy bylo elektrického paralyzéru využito. "Ti lidé dnes žijí, taser jim na rozdíl od zbraně nezpůsobil žádné nevratné zdravotní poškození," řekl Radosta. Paralyzérů vlastní česká policie zatím osm. Probíhá však nákup dalších padesáti.
Policisté, kteří mají s tasery pracovat, si ho nejprve musí vyzkoušet sami na sobě. Navíc musí projít speciálním školením.
Taser mohou používat i civilisté
Taser není v Česku novinkou. Už od roku 1998 ho zde prodává společnost Harpia Praha. Koupit si ho může každý. Jediným rozdílem je, že volně prodejný taser zasáhne člověka na 4,5 metru, tedy na kratší vzdálenost než ty, které má k dispozici policie.
"Za celou dobu u nás nebyl žádný podobný problém. I v zahraničí se stanou podobné události jako ve Vancouveru a Marylandu jen výjimečně. Jedná se o promile případů. Tím to ale nechci bagatelizovat," uvedl Lubor Chmelař z firmy Harpia.
Ve světě použije ročně podle něj Taser 350 tisíc policistů při zásazích a dalších 200 tisíc při zkoušení. Problémy se vyskytnou při třech promile případů. Kolik lidí má taser u nás, ale sdělit odmítl. "To je údaj, který Taser International zakazuje zveřejňovat. Ani já se nedovím, kolik jich bylo prodáno například v Německu," vysvětlil Chmelař.
Firma eviduje, komu taser prodala
Herpia Praha zná jméno každého zákazníka, kterému taser prodala. Na svých stránkách také upozorňuje, že na vyžádání přiřadí jméno ke zbrani, o kterou by se zajímala policie.
Zjistit, ze které zbraně se střílelo, není až zas tak těžké. Z hlavice nevyletí jen speciální šipky spojené s háčky izolovaným vodičem, ale také desítky identifikačních značek zvaných AFID.
"Jsou to půlcentimetrová kolečka z průhledného materiálu. Je jich tam tak dvacet, třicet. Přesný počet není znám, aby člověk, který by je chtěl sesbírat, by nevěděl, zda jsou všechny, nebo ještě nějaká chybí," vysvětlil Chmelař.
