Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NASA vybrušuje nový vesmírný teleskop

  13:24aktualizováno  13:24
V Alabamě vzniká nástupce Hubbleova vesmírného teleskopu. Američtí experti z NASA na něm pracují už osm let, neboť sladění úrovně technologií s vizemi vědců vyžaduje určitý čas. Teleskop Jamese E. Webba přijde asi na 825 milionů dolarů (bezmála 24 miliard korun). Vypuštěn bude nejdřív v roce 2011.

Zadání znělo: zkonstruovat zrcadlo teleskopu, který bude schopen zachytit prvotní světlo vesmíru, vzniklé před asi 11 miliardami let, ale pro lidské oko neviditelné.

Zrcadlo musí být podle agentury AP schopno manévrování ve vzdálenosti 1,6 milionu kilometrů od Země (asi čtyřikrát dál než je Měsíc) a současně se jeho plocha nesmí od předepsané polohy odchýlit ani na šířku lidského vlasu.

Zní to jako science fiction, ale v zastrčené alabamské laboratoři Marshallova střediska letů do vesmíru odborníci Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) skutečně testují dva prototypy zrcadel od firem Eastman Kodak a Ball Aerospace, určených pro zmíněný úkol.

"Říkáme tomu chechtací efekt. Když poprvé promluvíte o takovém zrcadle s tím, že ho umístíte ve vesmíru, lidé se vám vysmějí," říká Philip Stahl, vědec z alabamského centra pověřený pracemi na optice teleskopu. Počátkem nadcházejícího podzimu by vědci měli mít vybráno vítězné zrcadlo.

Marshallovo středisko bylo zkouškami zrcadel pověřeno díky své testovací komoře. Ta je dostatečně velká, aby se do ní zrcadla o výšce dvoupatrového domu vešla, a současně v ní lze dosáhnout extrémně nízkých teplot kolem minus 223 stupňů Celsia, kterým budou zrcadla čelit v kosmu.

Webbův teleskop, pojmenovaný podle činitele NASA v dobách projektu průzkumu Měsíce Appolo, musí být umístěn na tak vzdáleném a chladném místě, aby byly eliminovány vlivy jeho vlastního tepla a aby zachycoval pouze infračervené tepelné záření z vesmíru.

Astronauti ovšem do tak vzdálených končin cestovat nemohou a NASA bude mít jen omezené možnosti odstranit případné závady, kterými byl notoricky znám Hubbleův teleskop. Právě proto vědci věnují tolik pozornosti přípravám na Zemi.

"Chci říct, že u Webbova dalekohledu se nebudeme znovu dopouštět omylů, které jsme zažili u Hubbleova teleskopu," slibuje Stahl.

Ani cena 800 milionů dolarů prý není tak závratná, jak by se mohlo zdát. Je to méně než činí náklady na vyslání dvou posádek na opravu Hubbleova teleskopu, z nichž každá stojí kolem 500 milionů dolarů.

U Hubbleova teleskopu nastal problém s povrchem zrcadla, na němž vznikla nerovnost o velikosti šesti mikrometrů (tisícina milimetru). Pro srovnání - lidský vlas je silný asi 200 mikrometrů (mikronů).

Kdyby zrcadlo zabíralo plochu celých Spojených států, nejvyšší "hora" by směla dosahovat výšky maximálně deseti centimetrů.

Pokud se vše zdaří, dohlédne nový teleskop do nejzazších koutů vesmíru, vzdálených 10 až 11 miliard světelných let. To už bude podle vědců k vidění vesmír v době vzdálené "jen" půl miliardy let od prvního světelného pablesku ve vesmíru.

Toto světlo prvních hvězd, které explodovaly asi dvě miliardy let po Velkém třesku, dalo podle astronomů vzniknout základním prvkům nezbytným pro život - uhlíku, kyslíku či dusíku.

"Od tohoto momentu můžete vytvářet planety a hlavně organické molekuly, z nichž vznikla naše forma života," tvrdí Dimitar Sasselov z Harvardské univerzity. Webbův teleskop podle něj astronomům umožní pohled na "známky atmosféry a snad i biologické aktivity" na jiných planetách.

Podle Johna Mathera z Goddardova střediska už NASA plánuje vyslání ještě výkonnějších teleskopů po roce 2020. "Rozhodně děláme důležitý krok, ale nekončíme jím. Přednostně se nyní zaměřujeme na počátky vesmíru. Na úspěšné zkoumání planet a života budeme potřebovat poněkud odlišné vybavení," říká Mather.

Sasselov je však trpělivý. "Dalších osm let navíc neznamená nic ve srovnání s deseti miliardami let putování světla. Rád si počkám," říká a zatím vyhledává vhodné planety, které jednou bude podrobně studovat.

NASA zveřejněný náčrt nového vesmírného teleskopu Jamese E. Webba, který přijde na téměř 825 milionů dolarů (bezmála 240 miliard korun.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie v Barceloně zastřelila muže, měl falešný sebevražedný pás
Katalánská policie zastřelila Maročana, který vraždil v Barceloně

Policie zastřelila Younese Abouyaaqouba, který podle vyšetřovatelů ve čtvrtek v Barceloně autem zabil třináct lidí a dalšího při útěku. Na Twitteru to...  celý článek

Narkoman si připravuje dávku heroinu.
Skotsku vymírá „generace Trainspotting“, narkomany kosí podlomené zdraví

Skotsko se už deset let potýká s rostoucím počtem úmrtí spojených s užíváním drog. V přepočtu na milion obyvatel v této statistice dokonce vévodí EU. Podle...  celý článek

Policie uzavřela v Marseille místo, kde auto najelo do autobusových zastávek...
Řidič, který v pondělí v Marseille najížděl do zastávek, je psychotik

V jihofrancouzském městě Marseille naboural vůz do dvou autobusových zastávek ve dvou různých čtvrtích. Jedna žena při nárazu zemřela a jeden muž vyvázl se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.