Návrh na budoucí uspořádání jihosrbské provincie předložil minulý týden zvláštní zmocněnec OSN Martti Ahtisaari. Kosovo by se podle něj de facto osamostatnilo, i když slovo "nezávislost" se v dokumentu přímo nevyskytuje. - více zde
Národovec Slota soudí, že Ahtisaariho návrh je jako nová mnichovská dohoda, v níž mocnosti v roce 1938 připravily Československo o Sudety.
Navrhl proto, aby slovenský parlament přijal deklaraci, která by slovenské diplomaty zavazovala k odmítnutí změn srbských hranic. Kosovské Albánce pak označil za zločince.
"Dáváme prostor pašerákům drog a obchodníkům s bílým masem, aby vytvořili svůj samostatný stát," řekl doslova. Srbsko by podle něj mělo být "křesťanským štítem proti islamismu" a Evropa by se měla ze Srby postavit.
Osamostatnění Kosova by podle něj bylo precedentem pro další národy. Tím pochopitelně myslel hlavně Maďary žijící na Slovensku.
Proti nezávislosti Kosova se v minulosti nepřímo vyslovili i slovenský premiér Fico a prezident Gašparovič. S oficiálním vyjádřením hodlají Slováci počkat až do chvíle, kdy Ahtisaari předloží konečnou podobu plánu, což by mělo být začátkem března.
Zdánlivě přijatelný kompromis
Bývalý finský prezident Ahtisaari pracoval na návrhu skoro rok. Kosovu navrhl omezenou suverenitu pod mezinárodním dohledem. Srbská menšina, která v provincii žije, by získala řadu výsadních práv a bezpečnostních záruk.
To, co vypadá jako přijatelný kompromis, se ale v Bělehradě setkalo s razantním odmítnutím. Ačkoliv jsou tam u moci prozápadní demokraté, o kosovské samostatnosti nechce nikdo ani slyšet. Srbové totiž považují území, které z devadesáti procent obývají Albánci, za národní kolébku.
Pozoruhodné je, že o nezadatelném právu na Kosovo nejhlasitěji křičí tamní nacionalisté. Právě oni by přitom jen stěží překousli změny, které by nutně musely následovat, kdyby se provincie plně navrátila pod srbskou správu. Kosovští Albánci by například zasedli ve srbském parlamentu.
