Lidé se na exponáty mohou nejen dívat, ale také na ně sahat. "Na jednom z modelů si mohou návštěvníci zahýbat kontinentálními deskami a vyzkoušet vrásnění," přibližuje ředitel Jiří Litochleb, který má v muzeu na starosti přírodovědeckou sekci.
A to není zdaleka všechno. Výstava provede návštěvníky samotným vznikem zemského tělesa. Jednou z prvních atrakcí, na kterou návštěvník narazí, je - jak jinak - velký třesk. Alespoň ve filmové podobě.
Pod nohama se procházejícím žene rozžhavená láva z nitra sopky a působivá je i simulace zemětřesení. Návštěvník si stoupne na speciální podložku, která s ním třese silou dva a půl stupně Richterovy stupnice, a před očima se mu promítá film ze skutečného zemětřesení.
"I když je to slabé zemětřesení, v kancelářích padají věci ze stolů, posouvají se židle, zboží se sype z regálů v obchodech," upozorňuje Litochleb.
Lovci mamutů versus "zemské divadlo"
Přestože je páteční odpoledne, a tedy ne úplně ideální čas na prohlídku výstavy, ve třech sálech prvního patra Národního muzea v Praze jsou desítky lidí. "O víkendu návštěvnost zesílí, tak uvidíme. Zatím byli naší nejúspěšnější výstavou Lovci mamutů, na které přišlo 600 tisíc lidí," uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Jasněji bude až na začátku letních prázdnin příštího roku, kdy výstava končí. "Ale troufám si tvrdit, že pro velký zájem ji budeme prodlužovat," soudí Radka Schusterová z muzea. Výstava toho nejlepšího, co má Přírodovědecké muzeum ve svých sbírkách, je testem i další důležité věci - jak dokonalou technologii a interaktivní "vychytávky" je schopna historická budova unést.
Už několik měsíců se totiž intenzivně stěhují její sbírky do depozitářů. Na konci roku 2011 bude historická budova zcela vyklizená a začne se s rekonstrukcí a především modernizací. "Říkám tomu největší stěhovací akce v dějinách českého muzejnictví," vysvětlil Lukeš.
V říjnu se otevře rozhledna na Vítkově
Do roku 2015 přijdou opravy téměř na 4,5 miliardy korun - asi 3,8 miliardy půjde na opravu budovy, další peníze přijdou na opravu depozitářů a hloubení tunelu.
Téměř padesátimetrový podzemní tunel propojí historickou budovu v čele Václavského náměstí s bývalou budovou Národního shromáždění, kterou muzeum dostalo. "Kopat se snad začne začátkem roku 2012," přeje si ředitel Lukeš.
Budovu, kde kdysi poslanci zrušili vedoucí úlohu Komunistické strany Československa a z níž vysílalo Rádio Svobodná Evropa a kde u řečnického pultu hovořila celá řada státníků od britské královny Alžběty II. až po Castra, se pomalu proměňuje k nepoznání.
Národní muzeum zve do "zakázané budovy"Podívejte se na videoreportáž |
V přízemí funguje kavárna, jednu z místností přiléhajících k bývalým poslaneckým kuloárům obsadil dětský koutek a na toaletách jsou instalovány dětské pulty.
První velký výstavní projekt tu otevřou pro veřejnost už zanedlouho - symbolicky 17. listopadu 2009.
"Výstava přiblíží atmosféru a život v Československu ve druhé polovině 20. století. Bude se věnovat propagandě a šíření svobodných informací," popisoval Lukeš.
Ještě dříve však bude k vidění čerstvě zrekonstruovaný památník na Vítkově, který patří k Národnímu muzeu.
Novinkou je vyhlídka s terasou. "Dokončuje se na spodní části. Otevřena bude vyhlídková kavárna, část střechy bude fungovat jako další pražská rozhledna," plánoval ředitel muzea Michal Lukeš.
Památník bude slavnostně otevřen 25. října, o tři dny později se tu při oslavách státnosti bude hrát na varhany. A co je nejpříjemnější? Do konce roku se nebude vybírat vstupné. "Bude otevřeno zdarma, aby se sem lidé zase naučili chodit," dodal ředitel Lukeš.
