Meteorit, který se podle švédského místa nálezu nazývá Muonionalusta, na místo dopravilo speciální pásové vozítko, takzvaný schodolez.
Pozemské stáří tohoto meteoritu je téměř milion let. "Nalezl jsem ho před třemi lety ve Švédsku v hloubce přibližně dva metry, což je unikátní, protože meteority se obvykle nacházejí na povrchu. Tento je pozůstatkem jednoho z největších pádů meteoritů v novodobé historii z doby ledové a do země se dostal díky tání ledovce, na který dopadl," řekl nálezce meteoritu Jiří Šimek.
Cestovatel a sběratel Šimek přivezl meteorit z oblasti nacházející se 140 kilometrů severně za polárním kruhem. První meteorit z většího roje zde byl nalezen v roce 1906. Na výstavu Příběh planety Země ho zapůjčil ze svých sbírek. Meteorit, který byl podle odborníků kovovým jádrem planetky, které se při střetu se zemí roztříštilo na mnoho kusů, Šimek prý muzeu později daruje.
Meteorit Muonionalusta je z niklového železa, niklu obsahuje přibližně osm procent. "Na výstavě otevřené do 4. července bude dalších přibližně 30 meteoritů, některé s rodokmenem, protože víme, odkud z meziplanetárního prostoru přilétly," sdělila kurátorka výstavy a pracovnice muzea se zaměřením na sbírku minerálů Petra Burdová.
Na výstavě Příběh planety Země, která přibližuje nejdůležitější mezníky historie Země počínaje Velkým třeskem, návštěvníci podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše téměř na vlastní kůži zažijí shluk mlhovin, radioaktivní reakce na povrchu planet či hrůzu z dopadu meteoritů.
"Pád tak velkého meteoritu, jakým je Muonionalusta, by způsobil jistě velkou ránu, ale jsme vědci, proto odmítáme případné spekulace, zda by meteorit této velikosti zlikvidoval plochu o rozloze Prahy 1, celé Prahy či jak velkou plochu Čech," podotkl ředitel Přírodovědeckého muzea Jiří Litochleb.
