Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nové národní kulturní památky? Šance má Ďáblický hřbitov i Invalidovna

  18:54aktualizováno  18:54
K národním kulturním památkám může přibýt osmnáct nemovitostí. Stavbami, jež by se těšily z nejvyšší památkové ochrany státu, by se mohly stát pražský palác Lucerna, barokní Invalidovna, vodní elektrárna v Poděbradech, zbytky románského hradu v Chebu či klášter v Louce u Znojma.

Invalidovna v Praze se může stát národní kulturní památkou | foto: Yan Renelt, MF DNES

Návrh na prohlášení staveb ve čtvrtek poslalo ministerstvo kultury do připomínkové řízení. Národní kulutrní památky (NKP) vyhlašuje vláda. Naposledy sérii devíti předmětů prohlásila NKP loni v létě, šlo o movité památky jako třeba Vyšebrodský cyklus, Madonu z Veveří, staroboleslavské palladium a gotické malby.

Památky, které mohou uspět

NKP tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více. Podobně jako u kulturních památek i u NKP je zákonem ošetřen jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej. Kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury, NKP prohlašuje vláda. Včetně devítky zmíněných tvoří dnes soubor NKP 306 položek.

Rozšířit by je mohlo 18 nemovitostí, které ministerstvo rozdělilo do tří částí. Vytipovalo prý dosud méně zastoupené skupiny kulturních památek. Vybralo devět staveb z první poloviny 20. století, které dokumentují slohovou pluralitu architektonické tvorby tohoto období. Všechny jsou vynikajícími díly předních architektů, stojí v materiálu připraveném pro vládu.

Je mezi nimi i střední škola v Mladé Boleslavi, ukázka konstruktivismu, expresionismu a art deca, postavená v letech 1922 až 1926 podle projektu architekta Jiřího Krohy.

Městské muzeum, dříve Wenkeův obchodní dům v Jaroměři je dílem Josefa Gočára z let 1910 a 1911, Městské divadlo v Ústí nad Orlicí postavil Kamil Roškot ve stylu organického funkcionalismu, dnešní Společenský dům v Opavě postavený podle návrhu Leopolda Bauera reprezentuje směřování od secese a moderny k meziválečnému klasicismu a historismu.

18 nominovaných na národní kulturní památku

  • Střední strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi
  • Městské muzeum (Wenkeův obchodní dům) v Jaroměři
  • Vodní elektrárna v Poděbradech
  • Městské divadlo v Ústí nad Orlicí
  • Krematorium v Nymburce
  • Radnice (Ředitelství pošt a telegrafů) v Pardubicích
  • Sokolovna v Rakovníku
  • Krematorium a kolumbárium na Ústředním hřbitově v Brně
  • Společenský dům (Obchodní a živnostenská komora) v Opavě
  • Soubor drobných staveb podílejících se na vytváření charakteru krajiny v Jihočeském a Jihomoravském kraji a na Vysočině
  • Chebská falc
  • Blatenský vodní kanál
  • Ďáblický hřbitov v Praze s Čestným pohřebištěm popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje
  • Invalidovna v Praze
  • Zámek s parkem v Brandýse nad Labem
  • Palác Lucerna v Praze
  • Poutní kostel s pašijovou cestou v Římově
  • Klášter v Louce u Znojma

Druhý soubor tvoří drobné, převážně sakrální stavby, které jsou významným detailem kulturní krajiny a pro svoji nenápadnost patří k nejvíce ohroženým. Třetí skupinou jsou kulturní památky, které jsou buď navrhovány opakovaně nebo vykazují hodnoty, které byly dostatečně oceněny až v poslední době.

Mezi návrhy je Chebská falc, tedy typ raně středověkého hradu, jež patří nejzachovalejším dochovaným stavbám svého druhu v původní podobě. Blatenský vodní kanál pochází 1540 až 1544 je největším a nejzachovalejším vodní dílem spojeným s hornickou činností a zpracováním rud v české části Krušných Hor.

Pražská Invalidovna je monumentálním barokním dílem postaveným podle plánu Kiliána Ignáce Dietzenhofera. Po letech bez užitku se ji stát letos neúspěšně pokusil prodat, zájem o její správu má Národní památkový ústav. Palác Lucerna v Praze spojený s rodinou Havlových nese rysy doznívající secese a nastupujícího modernismu, je jednou z prvních železobetonových staveb v Praze a známým kulturním centrem.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.