Ta představuje tisíce zbraní, uniforem, vyznamenání, praporů, obrazů, soch a dalších exponátů.
Vysoké náklady na rekonstrukci objektu, jehož poslední oprava se uskutečnila v letech 1954 až 1957, podle Řepky resort obrany ve svém rozpočtu na tento ani příští rok nemá. Současná jednání, která vede kolegium ministra obrany,
podle mluvčího naznačují, že v ministerstvo kultury by tuto částku mohlo investovat.
"Jednání však ještě nejsou u konce," řekl Řepka.
"Jde nám o to, aby nechátrala významná památka, chceme, aby byla využívána včetně zachování části současné expozice," doplnil. Zároveň podle něj ministerstvo chápe, že ředitel Národní galerie by objekt rád využíval tak, aby byl atraktivní pro širší veřejnost než jen pro zájemce o vojenskou historii.
Na rekonstrukci by se podílely oba resorty - obrany i kultury. Jungwirthová potvrdila, že galerie má o palác zájem. Pokud jej získá, chce v něm instalovat expozice starého evropského umění, rozšířená a doplněná o exponáty muzea. Sbírka barokních zbraní patří podle Jungwirthové k nejvýznamnějším v mezinárodním měřítku, není však v dosavadní expozici patřičně zhodnocena.
Případná nová expozice by byla koncipována jako "Evropa v míru a válce od renesance k baroku". Galerie uvažuje o tom, že by v paláci ponechala vybranou sbírku historických zbraní jako součást expozice umění.
Ředitel Historického ústavu Armády ČR Petr Klučina již dříve v tisku označil případný zánik muzea za mezinárodní ostudu. Domnívá se, že kdyby si armáda palác ponechala, může se po jeho rekonstrukci na vstupném a doprovodných aktivitách vrátit ročně do státního rozpočtu deset miliónů korun.
