Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Církev chce zpět i dvě vzácné Madony. Galerie je zatím vydat nechce

  10:57aktualizováno  11:30
Mezi díly, jejichž vydání požadují od Národní galerie církevní subjekty v rámci schválených restitucí, jsou i vzácný obraz Roudnická madona, práce Mistra Třeboňského oltáře z doby po roce 1380, a Madona z Veveří. Národní galerie eviduje celkem 34 žádostí o vydání 519 movitých věcí umělecké povahy.

Římskokatolická farnost v Roudnici nad Labem žádá o vydání obrazu Roudnická madona.

"Žádný sbírkový předmět nebyl nyní dosud vydán," řekl Vít Vlnas pověřen vedením Národní galerie v Praze. Z 519 předmětů byla podle něj už více než polovina vydána již v prvním kole církevních restitucí v devadesátých letech.

Lhůta pro podávání žádostí skončila 2. ledna. V druhé polovině prosince bylo Národní galerii doručeno 25 žádostí, lhůta pro jejich posouzení v tomto případě uplyne v červnu 2014, Národní galerie má lhůtu půl roku.

Madona z Veveří

Madona z Veveří

Kromě obrazu Roudnická madona, o jehož vydání žádá Římskokatolická farnost Roudnice nad Labem, je mezi vzácnými díly, která církevní subjekty požadují, také například Madona z Veveří, o níž požádala farnost z Veverské Bítýšky. Dílo, které je datované před rokem 1350, je připisováno malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře.

Obraz Madona z Veveří ovšem podle pověřeného šéfa Národní galerie Víta Vlnase přešel do vlastnictví státu již v roce 1925. "O obraz Roudnická madona nepožádal kapucínský řád, od nějž se dostal jako deponát do Národní galerie v roce 1939, ale fara v Roudnici," řekl Vlnas.

Církve a náboženské společnosti musí podle zákona nárokovanou věc v žádosti řádně identifikovat a prokázat, že ji vlastnily v rozhodném období, například předložením kupní smlouvy, darovací smlouvy či inventárního seznamu. "Podle současných zjištění Národní galerie v Praze ani farnost ve Veverské Bitýšce, ani farnost v Roudnici nad Labem zatím nedoložila relevantní podklady," uvedl pověřený šéf Národní galerie v Praze.

U obrazů Mistra vyšebrodského cyklu a Rubense se blíží dohoda

Naopak dohodě s církevními subjekty se podle Vlnase Národní galerie blíží v případě devíti obrazů Vyšebrodského oltáře či dvou pláten vlámského malíře Petra Paula Rubense Umučení sv. Tomáše a Sv. Augustin. Oba Rubensovy obrazy požadují augustiniáni. O devět obrazů patřících k Vyšebrodskému oltáři žádá cisterciácké opatství Vyšší Brod.

Se zástupci církví se v listopadu galerie dohodla o prodloužení žádostí. "Národní galerie v Praze je připravena splnit svou zákonnou povinnost. Nároky jsou posuzovány z hlediska liturgického, právního a umělecko-historického. Tato hlediska spolu se svědectvím historických dokumentů zatím směřují ke kladnému rozhodnutí ve věci vydání," uvedl Vlnas.

Neznamená to ale, že obrazy z galerie zmizí. Předběžně se počítá s tím, že by obrazy v galerii zůstaly dál v pronájmu. Stát by tak "pouze" uznal, že mu nepatří a že vlastníkem je církevní subjekt.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.