Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krušní psi i Štít severu. Aktivista láká na domobranu s lidskou tváří

  19:29aktualizováno  19:29
Odpůrci politického systému v České republice a jejího zakotvení v západní civilizaci částečně mění strategii. Příklad v únoru založené Národní domobrany ukazuje, že snahu mobilizovat radikální stoupence střídá zaměření na širší vrstvy populace, které spíše uslyší na navenek poklidnější rétoriku.
Mezi vznikajícími skupinami „domobranců“ nechybí poetické názvy: Štít severu, Lužičtí vlci či Ostravští škorpioni.

Mezi vznikajícími skupinami „domobranců“ nechybí poetické názvy: Štít severu, Lužičtí vlci či Ostravští škorpioni. | foto: Profimedia.cz

Za soukromou iniciativou Národní domobrana stojí bývalý vojenský lékař Marek Obrtel, ambiciózní politička a podnikatelka Nela Lisková a František Krejča z ministrany Národní demokracie.

Před týdnem se na webu iniciativy začaly objevovat první jména založených skupin: nechybí například Krušní psi, Štít severu, Lužičtí vlci či Ostravští škorpioni.

Otázky bez odpovědí

Redakce iDNES.cz požádala Marka Obrtela o odpovědi na několik otázek týkajících se Národní domobrany. Šlo v nich o to, jak by Obrtel svými slovy popsal rozdíl mezi domobranou a jeho předešlým projektem Československých vojáků v záloze, dále například zda na širší vrstvy populace cílí záměrně.

Obrtel si nechal otázky zaslat e-mailem, nakonec na ně neodpověděl. Zdůvodnil to eliminací „rizika zkreslení či účelového krácení“. Uvedl, že informačním zdrojem je web skupiny. Na tom ale odpovědi na otázky iDNES.cz nejsou.

Marek Obrtel na snímku z roku 2008.

Tvůrci prezentace vsadili na uměřený vzhled, stránky jsou relativně přehledné, funkční a barevně sladěné. Byť to podle webdesignérů oslovených redakcí iDNES.cz není ani tak dokladem velkého úsilí, ale spojení volně stažitelné šablony a redakčního systému, které nenadchne ani neurazí.

“Lidskou tvář“ nabízí i obsahová složka, založená na pozitivním sdělení a deklarující apolitičnost iniciativy, která stojí na „principech svobody, lidské důstojnosti, aktivního občanství, dobrovolnosti, neziskovosti a zákonnosti“ a sdružuje členy „bez ohledu na rasovou a etnickou příslušnost, pohlaví, věk a politické přesvědčení“. Tvrdé odsudky „vnitřních nepřátel“, běžné pro velkou část tuzemské radikální politické a aktivistické scény, scházejí.

Armáda ani ministerstvo nemá s projektem nic společného

Decentní projev by mohl navozovat dojem, že domobrana, když už není státní institucí, má alespoň státní podporu či dobrozdání. Ale není tomu tak.

„Na všechny současné aktivity Marka Obrtela je nutné nahlížet výlučně jako na činnosti soukromé osoby, na které nemá armáda žádný vliv a ani se na nich nijak nepodílí,“ říká kategoricky mluvčí generálního štábu Jolana Fedorková. Obrtelovi, jenž odešel do zálohy jako podplukovník, totiž služební poměr skončil v roce 2006.

Výběr názvu tak využívá vzorce, který kdysi uplatnili například tvůrci portálu Parlamentní listy. Ten také nemá s parlamentem jako institucí spojitost, Sněmovna dokonce došla k závěru, že je třeba se od něj veřejně distancovat.

Kolik lidí se k Obrtelově domobraně hlásí, je těžké říci. Sama uvádí, že působí v 610 obcích (členové jsou z téměř 90 procent muži, zejména ve věku nad 35 let). Počet stoupenců není známý, horní hranice intervalu ale těžko přesáhne velikost facebookové komunity, která čítá zhruba sedm tisíc lidí.

Obrana iniciativu neřeší

Ministr obrany ani armáda velkou pozornost novému spolku Marka Obrtela nevěnují. Ministr Martin Stropnický připouští, že o Obrtelově projektu slyšel. „Stejně tak o jeho vyhraněných názorech ostře odsuzujících Alianci a naše spojenectví v rámci NATO. Nerozumím mu, o motivaci jeho kroku se lze jen dohadovat a upřímně řečeno nemyslím, že je tomu třeba přikládat nějaký větší význam,“ uvedl pro iDNES.cz.

Obrtel původně šéfoval proruské iniciativě Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO. Před uskupením varoval externí poradce náčelníka generálního štábu Ludvík Cimburek (dříve voják 601. skupiny speciálních sil, dnes důstojník Aktivní zálohy), ani on ale novou iniciativu nesleduje. „Pevně věřím - pro dobro jeho pacientů - že je výrazně lepší lékař, než vedoucí či mluvčí jakékoli skupiny či spolku,“ řekl o Obrtelovi pro iDNES.cz Cimburek.

Což je na poli antisystémových skupin obdobný počet jako v případě Přátel Ruska v České republice nebo poměrně radikálních Československých vojáků v záloze proti válce plánované velením NATO (více o ní zde), kteří plánovali tlačit na úřady i s blíže neupřesněným „využitím vojenských dovedností“.

Právě druhá zmíněná skupina byla Obrtelovým předešlým projektem, který zorganizoval poté, co na konci roku 2014 demonstrativně vrátil vyznamenání za službu v armádě a označil NATO za teroristickou organizaci (více zde).

Českoslovenští vojáci v záloze se nakonec fakticky rozpadli, což Obrtel vysvětloval vnitřními spory. Roli, byť těžko měřitelnou, mohla sehrát i úprava branné legislativy (více o ní zde) - armáda od července nabídne lidem účast na dobrovolných cvičeních.

Tím Obrtelovi „záložáci“ dostali konkurenci v očích případných zájemců, které by lákala hlavně možnost aspoň letmého seznámení s vojenským světem. Třeba i proto, že lidé i pod vlivem sociálních sítí a médií vyhodnocují bezpečnostní situaci jako radikální se zhoršující.

Odpor k migraci i antisemitismus

Stačí o trochu bližší zkoumání, aby se pod fasádou, prezentující domobranu navenek, zjevily vazby nejen na antiimigrační (což není překvapivé), ale také na antisemitské aktivisty a konspirační teoretiky.

Beze zbraní

„Domobranci“ mají podle brožury, kterou iniciativa vydala, působit v okolí svých bydlišť, rozeznatelní budou podle nášivky se lvem a zkříženými meči. Brožura jim ukládá se připravovat, učit se znát okolní terén, pořídit si vybavení a hlídkovat v okolí bydliště způsobem „vidět a nebýt viděn“. Brožura jim velí vykonávat hlídky beze zbraní.

Myšlenku domobrany totiž původně rozvíjela radikální malá neparlamentní strana Národní demokracie, v jejímž čele stojí publicista Adam B. Bartoš, známý sepisováním seznamů skutečných i domnělých Židů v české politice, spikleneckých teorií i tím, že loni vystoupil na demonstraci s oprátkou v ruce a pohrozil, že pokud vláda neizoluje Česko od uprchlíků, „začne konat“ (o jeho sobotním zadržení čtěte zde).

Bartoš s kolegou Ladislavem Zemánkem nedávno dostali podmínku za to, že u hrobu Anežky Hrůzové, zavražděné v roce 1899 (podle antisemitské legendy Židem Hilsnerem z rituálních důvodů, o čemž ale v obžalobě ani rozsudku nebylo ani slovo, důkazy proti Hilsnerovi byly jen nepřímé) vyvěsili ceduli, vyzývající - nápadně podobně mrazivému sloganu nacistů - k „vyřešení židovské otázky“ (více zde).

Obrtel se myšlenky ujal a 17. listopadu 2015 za ni Bartošově straně děkoval. „Jsem jí vděčný za to, že přišla s myšlenkou vytváření domobrany na úrovni měst a obcí, o které si myslím, že je v této době naprosto zlomová. Aby tyto celky splnily to, co nám armáda ani policie nemůže dát, a to, aby se občané o svou bezpečnost dokázali postarat sami,“ řekl na demonstraci. Tehdy ještě mluvil za své „záložáky“, kteří podle něj měli projektu dodat „punc brannosti“.

„Chtěl bych za to ještě jednou předsedovi Národní demokracie poděkovat,“ řekl Obrtel a přidal náznak, že antisemitismus Národní demokracie vnímá vedle migrace jako podružnou otázku. Dodal totiž, že sympatizuje se všemi stranami, které to myslí dobře s lidmi dobré vůle. „V tomto smyslu i s Národní demokracií,“ řekl (záznam z demonstrace zde). Počátkem února se pak ND pochlubila že Obrtelovi domobranu předala.

Malá domů

Fotbalová terminologie by podobné předání mohla nazvat „malou domů“. Jeden ze tříčlenné rady Národní domobrany František Krejča je totiž šéfem českobudějovické pobočky Národní demokracie a její armádní komise.

A také člověk, který tvrdí, že migraci organizují „sionisticko-zednářské elity“, přičemž Česko podle něj dle pokynů USA záměrně upravilo zákony tak, aby zde migranti mohli vstupovat do armády, v českých uniformách napadnout Rusko a způsobit rozkol mezi Slovany.

Iniciativa funguje neformálně, což jí brání například zapojit se do politiky. Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová pro Deník Referendum uvedla, že v případě neformálních sdružení neexistuje cesta, jak takový spolek rozpustit.

„S tím se nedá nic dělat, ale v okamžiku, kdy by začali dělat akce, které by kolidovaly se zákonem - to znamená například, pokud by se snažili nějak preventivně zasahovat - bylo by to už v rozporu se zákonem a byli by stíhatelní. Ovšem jako jednotlivci,“ uvedla senátorka.

„Domobranci“ nejsou jediní, kdo vábí na lákavou fasádu

Národní domobrana není jediným projektem, který k líbivým frázím a láskyplným či vlasteneckým heslům nenápadně „přibaluje“ i radikální názory a případně i politické ambice svých čelných představitelů.

Podobně nenápadným projektem je například Řád strážců koruny a meče. Jeho facebooková stránka, plná nevinných citátů o životě, morálce a přátelství, „se líbí“ více než čtvrt milionu českých uživatelů této sítě (pro srovnání - na sociálních sítích nejsledovanější české strany, ANO a TOP 09, jsou těsně pod 100 tisíci).

„Řád“ je přitom přejmenovanou společností Karlsbad Casinos, která se v roce 2014 neúspěšně pokoušela získat oficiální status náboženské společnosti. Facebookový profil mezi chytlavá hesla o lásce a přátelství míchá i propagaci svého politického dvojčete - Řádu národa - které už přátelský háv odhazuje a svým čtenářům servíruje texty o „nenávisti a lži pravdoláskařů“, „zločinné sluníčkové ideologii“ či protiuprchlické hoaxy.

Další z obdobných projektů je Generace identity, byť v jejím případě není kamufláž za idealistické mládežnické evropské hnutí příliš důkladná. I u ní lze najít líbivá hesla o identitě, vlasti a tradicích či rozněžňující fotky matek s přivinutými miminky. Hlubší zkoumání ale odhalí, že se na její činnosti více či méně nápadně podílejí lidé s neonacistickou stopou.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.