Pro mnohé funkcionáře a rozhodčí se stalo uplácení denní rutinou, něčím, jako je holení.
Policie vyšetřuje, disciplinární komise dává nejvyšší možné tresty. Fotbalová podívaná však běží dál. Je totiž otázka, zda to všechno fotbalové fanoušky doopravdy pobuřuje.
Spíše ne. Jsou už otrlí. A nejen z fotbalu. Řeknou si buď: To dělají všichni, je to tedy vlastně rovina! Nebo: Dejte nám s tím pokoj, hlavně že ti moji vyhráli! Či: Ti, o kterých se nemluví, uplatili to ještě víc. A nejdrsnější shrnutí pak zní: Když na to nemají, jsou bez šance, a proč se do ligy vlastně pletou?
Fotbalový národ se dál hádá o výsledky a umístění. Raduje se, když v těchto kalných vodách ti "jeho" doplavou co nejdál a co nejvýš. Jsou pryč časy, kdy nedůvěra byla normou. Tou už se stala spíše nevšímavost. Podvádějí? No a co? Hlavně když vyhrávají!
A když se oblíbenému klubu navíc podaří vysmeknout se z ohlávky podezření, stane se u fandů ještě váženější. Mají přece mazané funkcionáře. Stále je ještě pár tisíc lidí, kteří se na to chodí dívat. A dokonce se o to, čemu se u nás říká fotbal, dokážou i poprat.
Avšak to nemění nic na tom, že se fotbal nejen jako lidová zábava, ale jako odvětví velkého byznysu stane nedůvěryhodným. Už dnes je jasné, že de facto byly podvedeny statisíce sázkařů, kteří stále ještě věřili, že tráva je zelená a fotbal je hra, nikoliv divadlo.
Korupční jednání rozhodčích a funkcionářů v důsledku znamenalo desetimilionové a možná stamilionové škody. Takovou cenu má v dnešním fotbale ovlivnění výsledku.
Policii a soudům se bude těžko dokazovat skutková podstata.
Obvinění řeknou - pcha, to byl jen žert. Nejen pro fotbal, ale pro společenskou atmosféru je nesmírně důležité, aby byla věc rychle a přesně dotažena do konce.