Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jan Zatorsky, MAFRA

Začal fungovat policejní superúřad. V řadách policie vyšetřovat nebude

  • 58
S prvním srpnovým dnem začal v Česku fungovat kritizovaný policejní superúřad pro boj s organizovaným zločinem. Nahrazuje dva dosavadní elitní policejní útvary, celkem je v něm na 870 policistů. Národní centrála proti organizovanému zločinu nemá vyšetřovat v řadách policie. Právě tato dřívější praxe podle kritiků reorganizaci sboru spustila.

„Dnes, v pondělí 1. srpna 2016, oficiálně startuje Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Policejní prezidium tak zahajuje první krok připravené policejní reorganizace,“ informovalo v pondělí na svém webu policejní prezidium, podle kterého byly vypořádány veškeré připomínky státních zástupců. Ti patřili mezi největší kritiky chystaných změn.

Kdo tvoří nový útvar

Ředitel útvaru:

  • Michal Mazánek

Náměstci:

  • náměstek ředitele pro výkon: Petr Vopršal (bývalý vedoucí odboru zločineckých struktur ÚOOZ)
  • náměstek ředitele pro podporu výkonu: Milan Komárek (bývalý náměstek ředitele ÚOOZ)
  • náměstek ředitele pro logistiku: Jaroslav Vild (bývalý ředitel ÚOKFK)

Ředitelé sekcí:

  • ředitel sekce korupce a závažné hospodářské trestné činnosti: Petr Lysák (bývalý náměstek ředitele ÚOKFK)
  • ředitel sekce organizovaného zločinu: Marek Foglar (bývalý vedoucí odboru nelegálních obchodů ÚOOZ)
  • ředitel sekce terorismu a extremismu: Jiří Dreksler (bývalý vedoucí odboru terorismu a extremismu ÚOOZ)
  • ředitel sekce kybernetické kriminality: výběrovým řízením nebylo místo obsazeno a bude vypsáno nové výběrové řízení

Zdroj: Policie.cz

Nový superúřad spojil dosavadní elitní útvary policie. Zatímco Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) vedený Jaroslavem Vildem v reformě zásadní problém nespatřuje, Útvar odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty proti němu hlasitě vystupuje. Pro nesouhlas s reformou opustil policii sám Šlachta a pět jeho kolegů.

Vedení policie věří, že nová centrála umožní efektivněji vyšetřovat aktuální podoby organizovaného zločinu. „Mezi hlavní priority Národní centrály proti organizovanému zločinu bude mimo jiné patřit terorismus a kyberkriminalita. Tyto dva typy zločinů jsou bohužel na vzestupu a je potřeba s nimi efektivně bojovat,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.

NCOZ povede ředitel Michal Mazánek, samotný úřad bude tvořit pětice sekcí: korupce a závažná hospodářská trestná činnost, organizovaný zločin, terorismus a extremismus, kybernetická kriminalita a expozitury. Konrétní zodpovědné lidi za jednotlivé sekce uvádí box vlevo. „Priority Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) budou představeny ve čtvrtek 4. srpna,“ doplnil mluvčí útvaru Jaroslav Ibehej.

Nebudeme si už „lézt do zelí“, tvrdí šéf superúřadu

Mazánek pro pondělní Hospodářské noviny uvedl, že jeho lidé „už nebudou vyšetřovat v řadách policie“. Tuto pravomoc má mít výhradně Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Právě vyšetřování uvnitř policie podle kritiků narychlo připravenou policejní reformu spustilo. Státní zástupci se netají tím, že GIBS nedokáže případy dotáhnout do konce, a proto se dříve obrátili na ÚOOZ vedený Šlachtou. I nyní upozorňují, že případ mohou přidělit dle svého uvážení útvaru, kterému věří. Podle Mazánka pro to ale musí mít „naprosto jasné důvody“.

Půjde Šlachta k celníkům?

Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš v rozhovoru pro Lidové noviny naznačil možné budoucí angažmá Roberta Šlachty. „Byl jmenován nový šéf Celní správy, Milan Poulíček, který vyhrál výběrové řízení. A je na něm, aby si našel členy svého týmu. Z mého pohledu by volba zkušeného policisty se znalostí praktik organizovaného zločinu byla jedině logická, ale jestli pana Šlachtu pan Poulíček osloví a jakou nabídku mu dá, je skutečně plně na něm,“ uvedl Babiš. Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová později tuto informaci nevyloučila. „V tuto chvíli nemůžeme vyloučit nic. Jednání zatím neproběhla, ale nemohu vyloučit, že neproběhnou," uvedla Schillerová s tím, že nástup Šlachty se přímo nabízí.

V souvislosti s reformou se zmiňují zejména dvě kauzy. Kauza Vidkun se týká ovlivňování některých trestních kauz. Obviněni jsou bývalý šéf odboru olomoucké hospodářské kriminality Radek Petrůj a bývalý náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec, dále pak hejtman Jiří Rozbořil a vlivný podnikatel Ivan Kyselý (o kauze Vidkun čtěte zde).

S únikem informací souvisí i kauza Beretta. O té se veřejnost dozvěděla v květnu, když byl zadržen bývalý policista Igor Gáborík, detektiv protikorupční policie Radek Holub a Pavel Šíma z celní správy. Všichni kvůli podezření z úniků informací z živých, tedy vyšetřovaných případů (více o zatýkání zde).

Na Generální inspekci bezpečnostních sborů mezitím vzniká speciální útvar, který se má zaměřit na citlivé případy vyšetřování trestné činnosti ve vedení policie, celní správy či vězeňské služby. „Sami jsme cítili potřebu lépe rozdělit zaměření našich odborů,“ odmítl však šéf inspekce Michal Murín spekulace, že vznik útvaru je reakcí na kauzy Vidkun a Beretta.

Hned ráno se s nejužším vedením NCOZ sešel v jejím sídle na Zbraslavi náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube. Hovořilo se zejména o nutnosti stability nového policejního útvaru a personálních věcech. Laube podle Ibeheje zdůraznil, že s výjimkou jednoho trestního spisu, který byl státním zástupcem přikázán jinému policejnímu orgánu, nedošlo po sloučení dvou policejních útvarů k odebrání žádné kauzy žádnému ze současných zpracovatelů, což je ošetřeno také interním předpisem.

Kvůli reformě padlo několik trestních oznámení

Vznik nového útvaru vyvolal roztržku na politické scéně. Ministr Chovanec změny ve sboru podepsal i přes nesouhlas koaličního hnutí ANO, které se obává zejména zastavení vyšetřování závažných kauz. Mezi nejhlasitější kritiky reformy patří bývalý šéf protimafiánského útvaru Šlachta, který kvůli tomu od policie odešel. Žalobci prověřují, zda reforma není pouze starým plánem, který měl vést k jeho odstranění.

„Každý v tom musí vidět souvislost. Reorganizace přišla kvůli drzému protimafiánskému útvaru, který rozprášili,“ citovaly pondělní Lidové noviny šéfa ANO Andreje Babiše, který patří k nejhlasitějším kritikům změn u policie. Zopakoval, že kvůli reformě policie koalici ohrozit nechce a raději spoléhá, že důsledky vyvodí občané u voleb. „Bude na voličích, jak posoudí politiky, kteří umožnili vyhození policistů, kteří si troufli na vyšetřování korupce v politice,“ dodal Babiš.

V souvislosti s reformou se vyšetřuje také několik trestních oznámení. Jedno míří kvůli pomluvě na bývalého policistu Jiřího Komárka z ostravské expozitury ÚOOZ, který obvinil policejního prezidenta z „brutálních“ úniků ze spisů. Komárek zase podal trestní oznámení na Tuhého, jeho náměstka Zdeňka Laubeho a Chovance. Reorganizaci považuje za sabotáž. Policejní reformu prověřuje také sněmovní vyšetřovací komise.

Ta se sešla naposledy ve čtvrtek, kdy před poslanci vystoupil také Šlachta. Není zřejmé, jaké informace během dvanáctihodinového sezení prezentoval, na závěr jednání však člen komise Michal Lank z Úsvitu navrhl přijmout usnesení doporučit vládě odklad reorganizace. Neúspěšně. Ani výzva dalšího člena komise Bohuslava Chalupy z ANO, který na premiéra Sobotku naléhal, aby reformu zastavil, nezabrala, a činnost NCOZ byla v pondělí zahájena.

„Další naplánované kroky reorganizace policie budou probíhat za konzultace odborníků nejen uvnitř policie, ale i za účasti zástupců Nejvyššího státního zastupitelství. Jejich technické a organizační otázky budou tak řešeny průběžně,“ doplnila za policii mluvčí prezidia Lucie Nováková.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video