Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Narodilo se první dítě zplozené po smrti otce

  0:01aktualizováno  0:01
V Česku se narodilo první dítě, které bylo zplozeno až po smrti skutečného, biologického otce. Zdánlivý paradox umožnila moderní medicína: žena, která dítě porodila, se nechala uměle oplodnit zmrazeným spermatem svého mrtvého manžela, který předtím zemřel na rakovinu. Případ, v Česku zcela ojedinělý, vyvolal velký rozruch už loni, kdy se žena přela o právo mít dítě s ministerstvem zdravotnictví.

Zdravé dítě se narodilo letos v druhé polovině února. MF DNES to zjistila až nyní, protože žena o porodu dítěte veřejně informovat nechtěla (kvůli tomu, aby ji nikdo nemohl rozpoznat, tají i jeho pohlaví) - a centrum pro umělé oplodnění Iscare IVF v Praze 9-Hloubětíně ji před veřejností v období po porodu chránilo.

"Bojí se, že by okolí nemuselo její čin schvalovat a někdo by buď jí, nebo jednou dítěti mohl komplikovat život," vysvětlil lékař centra Iscare Milan Mrázek. Žena musela v uplynulých dvou letech podstoupit martyrium při boji s úřady. Ty nechtěly umělé oplodnění povolit.

Zpočátku to vypadalo, že žádný problém nebude. Když manžel onemocněl, rozhodl se, že si nechá odebrat a zmrazit sperma pro případ, že by onkologická léčba poškodila jeho plodnost. Jenže potom zemřel. Když žena projevila pevné odhodlání nechat se uměle oplodnit, narazila.

České zákony totiž vyžadují pro takový zákrok souhlas obou manželů - a jeden z nich už byl mrtvý. Skutečnost, že muž dal de facto souhlas už tím, že si nechal sperma odebrat, Centrální etické komisi ministerstva zdravotnictví nestačila a žádost zamítla. "Dítě má právo mít oba rodiče," argumentovali někteří její členové.

S pomocí právníků centra Iscare se však žena obrátila na soud - a loni vyhrála. Soudkyně Emilie Matoušková dospěla k závěru, že rozhodnutí otce uchovat vlastní sperma lze brát jako souhlas.

Experti předpokládají, že další podobné spory by už skončily stejným verdiktem.
Ředitel centra Iscare Miroslav Kadlec i lékař Milan Mrázek líčí matku jako velmi vyrovnanou ženu, která věděla, co chce, a nikdy o tom nezapochybovala.

"Její vztah k manželovi byl hodně silný a taky už nebyla nejmladší, aby měla dost času najít si nového partnera. Abych tak řekl, utíkaly jí biologické roky," uvedl Mrázek.

Jak se postupuje 

• Lékaři odeberou muži zhruba půl krychlového centimetru tkáně z varlete a zjistí, zda spermie jsou pohyblivé. Pak je zmrazí v kapalném dusíku o teplotě -196 stupňů Celsia.

• Následně lékaři spermie rozmrazí a jednotlivě jimi oplodní ve zkumavce vajíčka.

• Získané embryo - či více - přenesou do těla matky. U popisované ženy se zákrok podařil hned napoprvé, což je zcela ojedinělý případ.

• Umělé oplodnění hradí pojišťovna, za zmrazení spermatu platí zájemce v centru Iscare dva tisíce korun. 

Proč chce žena zůstat v anonymitě, když je přesvědčena o správnosti svého konání? "Darovala mi knížku Racek Jonathan Livingston od Richarda Bacha. Příběh někoho, kdo doplatil na svou odlišnost od okolí, může být odpovědí na vaši otázku," řekl lékař.

Žena pro svůj záměr získala i některé z členů Centrální etické komise, která žádost odmítla. Dokonce i jejího tehdejšího šéfa Jana Paynea.

"Gratuluju jí," reagoval v pondělí na zprávu o narození dítěte. Dodal, že osobně její žádost tehdy podporoval, protože jí rozuměl. "Ale byl jsem přehlasován," řekl Payne.

I dnes má zplození dítěte ze spermatu mrtvého silné kritiky: patří mezi ně například Hnutí pro život, známé svým bojem proti umělým potratům. "Je porušeno právo dítěte narodit se z láskyplného manželského objetí rodičů," prohlásila viceprezidentka Hnutí pro život Zdeňka Rybová.

Hnutí skepticky hodnotí celý způsob umělého oplodnění, při němž se obvykle vytvoří více embryí, než kolik jich pak žena donosí. "Ptejme se sami sebe, zda bychom chtěli být počati tímto způsobem a žít v riziku, že to nebudeme my, kteří budou implantováni do lůna své matky."

Cesta umělého oplození otevřela podle Rybové dveře mnoha absurdním situacím a je "pouze dílčím vyústěním ve spektru morálních dilemat a selhání dospělých lidí".

I ve světě už vyvolaly případy oplodnění uchovaným spermatem řadu kontroverzí i soudních sporů: v Austrálii vypukl spor o dědictví, v Německu zase o alimenty, které měl platit muž, jenž se s partnerkou rozešel ještě dříve, než podstoupila umělé oplodnění jeho uchovaným spermatem.

Jan Payne má přesto za to, že rozhodnutí ženy bylo z morálního hlediska zcela v pořádku. "Několikrát jsem se s ní sešel a dospěl k závěru, že dítě v ní bude mít dobrou matku. A šťastné a zdravé děti si přece přejeme," tvrdí Payne.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Denise Morrisonová, šéfka potravinářského gigantu Cambell Soup, byla členkou...
Trump rozpustil své poradní sbory, kvůli jeho výrokům je opouštěli členové

Donald Trump se rozhodl ukončit činnost svých dvou poradních sborů poté, co je začali opouštět šéfové velkých firem. Ty pobouřily komentáře amerického...  celý článek

Hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je dnes neviditelná. (25....
Hranice v Irsku by měla po brexitu zůstat neviditelná, přeje si Londýn

Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice. Britská vláda uvádí, že chce nepřerušovanou hranici,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.