Narkomanů je stále víc, hlavně mladých

Střední Morava - Počet lidí závislých na drogách ve světě klesá, oznámila v lednu vídeňská Kancelář OSN pro kontrolu drog a prevenci zločinu. V České republice je ale vše jinak. Stejně jako jinde v zemi nových narkomanů, kteří přiznávají, že je droga dostala do vážných zdravotních nebo sociálních potíží, také v okresech středomoravského regionu neustále přibývá. "Přes všechna protidrogová opatření nevidíme absolutně žádný pokles. Závislých přibývá stále stejnou měrou," řekla hygienička Hana Landecká, která pravidelně počítá nové uživatele drog v okrese Olomouc.

Hygienici registrovali, že pro pomoc do některého z léčebných nebo kontaktních center v tuzemsku si loni poprvé přišlo 4100 lidí. V roce 1999 jich bylo 3899.
V okresech Olomouc, Přerov, Šumperk a Jeseník během posledního čtvrtletí roku 2000 poprvé vyhledalo pomoc na šedesát nových narkomanů. Prostějovští hygienici tato data nesledují. "V posledních dvou třech letech není nárůst počtu nových narkomanů strmý tak jako před šesti roky, kdy jsme drogovou epidemii začali sledovat," podotkla hygienička Hana Landecká.

V přepočtu na sto tisíc obyvatel přibylo v těchto čtyřech okresech 8 narkomanů. Zatímco na Šumpersku a Jesenicku hygienici evidovali celkem 4 nové případy, na Olomoucku jich bylo 12 a na Přerovsku dokonce 17. Čím to, že Přerov je na tom nejhůře? "Snad je to i tím, že se nám daří získávat důvěru závislých lidí a rozvíjet nové protidrogové programy," odpověděl Jan Polanský, vedoucí Kontaktního centra v Přerově. Kolik se v jednotlivých okresech pohybuje problémových narkomanů celkem, si většina hygieniků ani protidrogových koordinátorů netroufá určit přesně. Hygienička Hana Landecká z Olomouce uvedla asi šest set závislých. O stovkách mluví i v Přerově. Na Šumpersku odhadují desítky narkomanů.

Z celkového počtu nových uživatelů na střední Moravě ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku je většina ve věku patnácti až devatenácti let. Hned za touto věkovou kategorií jsou dvaceti až čtyřiadvacetiletí a narkomani do třiceti devíti let. Odborníci však upozorňují, že věk nových závislých se nebezpečně snižuje. "Například toluen dnes čichají už i děti v jedenácti letech. Nezřídka přichází s drogou do styku i desetileté dítě," varuje jesenická okresní protidrogová koordinátorka Ludmila Liberdová.

Jesenická protidrogová koordinátorka Ludmila Liberdová také upozorňuje na nebezpečí zneužívání cigaret a alkoholu u dětí. "Po cigaretách sahají už i děti v raném věku. Dokonce ani rodiče to už nevnímají jako příliš velký problém. Toto a zneužívání alkoholu považuji za alarmující." Na rozdíl od jiných zemí žebříček popularity drog vede stále pervitin, marihuana a heroin. I u nás je však dohání stále oblíbenější "taneční" drogy, jako je například extáze. "Zdá se, jako by pomalu docházelo k posunu od tvrdších drog, pervitinu či heroinu, k drogám tanečním. Zneužívají je hlavně mladí mezi sedmnácti a čtyřiadvaceti lety," potvrdil protidrogový koordinátor okresu Olomouc Pavel Podivínský.

DROGOVÁ SCÉNA JE STÁLE PROFESIONÁLNĚJŠÍ
V potírání drogových deliktů je policie stále úspěšnější. Zatímco v roce 1996 jen na Olomoucku odhalila patnáct případů spojených s drogami, v roce 1999 to bylo čtyřiapadesát a loni třicet kauz. "Statistický pokles počtu případů v loňském roce byl způsoben především tím, že se podařilo odhalit vařírny drog a scéna byla zdecimovaná natolik, že trh s drogami loni v okrese prakticky vymizel," prohlásil nedávno šéf olomoucké policie Jaroslav Skříčil.

Jan Polanský z přerovského  kontaktního centra však poukazuje i na negativní důsledky policejních úspěchů: "Drogová scéna, kterou dříve charakterizovaly uzavřené skupiny narkomanů, se profesionalizuje. Tak, jak se policii daří odhalovat domácí vařiče, uvolňuje se místo pro organizované složky různých mafií."

KAŽDÝ OKRES JE NĚČÍM ZVLÁŠTNÍ
Jednotlivé okresy středomoravského regionu však mají i své zvláštnosti. Například na Olomoucku se rozmáhá toluen, který se naopak příliš neobjevuje ve větších městech, jako je Praha či Brno. "Toluen je hodně levná droga. Její zneužívání v našem okrese je způsobeno také zdejší vyšší nezaměstnaností. Narkoman, který nemá peníze, raději sáhne po levnějším toluenu," uvedl olomoucký protidrogový koordinátor Pavel Podivínský.

Na Jesenicku, které také trápí vysoká nezaměstnanost, si odborníci zase všimli, že někteří lidé, přestože sami nejsou drogově závislými, si přivydělávají pěstováním konopí. "Těchto 'šikovných' nám tu v poslední době přibývá. Políčka objevujeme i na velice nepřístupných místech, třeba v zalesněných porostech. Jedno jsme dokonce našli až pod Šerákem. Lidé jsou hodně vynalézaví," popsala Ludmila Liberdová z jesenického okresního úřadu. Většinu z pěstitelů žádný postih nečeká, protože obyvatelé vesnic odmítají svůj nález oznámit, natož aby ho dosvědčili. "Jediné, k čemu se lidé odhodlají, je to, že jdou a políčko vytrhají," doplnila Liberdová.

SVĚT DOŽENEME, POMOCI MUSÍ HLAVNĚ RODINA
Co bychom měli udělat pro to, abychom i my dohnali příznivý celosvětový trend? "Možná bude potřeba postupovat přísněji proti organizovaným skupinám a zmírnit zbytečně represivní postup vůči domácím pěstitelům nebo uživatelům drog," navrhuje jedno z řešení Jan Polanský z přerovského kontaktního centra.
Odborníci přes drogovou problematiku na Olomoucku chtějí například zavést protidrogovou prevenci do osnov už od mateřských škol. Všichni se však shodli na tom, že nejdůležitější bude zapůsobit na rodinu. "Je třeba více a účinněji propagovat takzvaný zdravý životní styl. Jako nedostatečné vidím organizování volného času dětí. Postoj lidí je do doby, než do problému zvaného drogová závislost spadne někdo z blízkých, velice benevolentní. Jako kdyby se nejednalo o obchod se smrtí," uzavřel šumperský protidrogový koordinátor Radomír Pavlík.

Zjistíte-li, že váš kamarád bere drogy, nemáte příliš mnoho možností, jak mu pomoci. Rozhodně se nevnucujte, ale dejte mu jasně najevo, že z vaší strany kamarádství trvá. Jako prodloužená pomocná ruka pak postačí například lísteček mezi učebnicemi se vzkazem přibližně tohoto znění:"Kdybys něco potřeboval, zavolej mi kdykoliv na číslo..."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video