Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Hodinky“, které sledují každý krok. Vyzkoušeli jsme náramky pro vězně

  19:57aktualizováno  19:57
Je to jen lehký proužek upnutý na noze. Dá se s ním koupat i sportovat. Elektronické sledovací náramky pro odsouzené k domácímu vězení, nebo pro lidi, kteří by jinak museli do vazby, vyzkoušel redaktor iDNES.cz na vlastní kůži. Ministerstvo spravedlnosti chystá už čtvrtý tendr na dodavatele tohoto zařízení.

„Sledování nebo monitorování pohybu nějakého člověka pomocí technologie není žádnou novinkou. Už v komiksu z roku 1977 byl Spiderman monitorován padouchem,“ řekl ve čtvrtek novinářům Rudolf Melezinek, technický ředitel společnosti, která technologii pro sledovací náramky dodává.  

Náramek, nebo lépe řečeno proužek podobný hodinkám, kterým se obepne noha nad kotníkem, by mohl nahradit vazbu či vězení alespoň u několika stovek lidí ročně. „Náramek musí být lehký, ergonomický, musí se s ním dát bez problémů koupat, sprchovat i sportovat. Důležité je také to, aby nezpůsoboval alergie nebo jiné zdravotní problémy,“ uvedl technologický specialita firmy Daniel Dedek. 

Zařízení se připíná nad kotník pomocí speciální svorky. „V podstatě to funguje na principu, že se klipem na jedno použití uzavře obvod,“ vysvětlil Dedek. 

Co se může stát

  • Výpadek elektrického proudu

Domácí monitorovací jednotka se obejde bez elektrické energie až 48 hodin. Vypojení ze sítě nahlásí na centrálu. Probační úředník může zavolat odsouzenému a zjistit, zda zařízení od proudu nevypojil úmyslně. 

  • Chyba v telefonickém připojení

Pokud dojde k výpadku na straně telefonního operátora, přístroj si všechna data nasbíraná při výpadku uloží a odešle je, jakmile to bude možné. 

  • Vybitá baterie v náramku

Vydrží 2 až 3 roky. Je možné zařízení nastavit tak, aby na centrálu přišlo hlášení o slabé baterii s předstihem a probační úředník stačil odsouzeného navštívit a vyměnit ji. 

  • Opuštění stanoveného místa z vážných důvodů

Pokud odsouzený musí například rychle do nemocnice, může předejít nedorozumění tím, že z domácí monitorovací jednotky zavolá probačnímu úředníkovi a vysvětlí mu situaci.

Na vlastní kůži si náramek vyzkoušel redaktor iDNES.cz Jiří Pánek. „Překvapilo mě, že byl tak lehký, jako bych na noze nic neměl. Myslím, že po pěti minutách bych náramek už vůbec nevnímal,“ řekl. Vyzkoušel si také přestřihnutí kroužku obyčejnými nůžkami. Šlo to poměrně lehce. 

„I to je jedna z podmínek. Když si představíme, že dojde například k nějakému úrazu a lékař potřebuje provést odsouzenému třeba rentgen nebo CT vyšetření, náramek musí jít snadno přestřihnout a odstranit,“ vysvětlil ředitel Melezinek. 

V případě přestřižení, přeříznutí, násilného odepnutí nebo jiného poškození náramku je okamžitě vyslán signál do domácí monitorovací jednotky, která je druhou součástí sledovacího zařízení. Odsouzenému ji domů přinese a nastaví probační úředník nebo pověřený technik na začátku trestu. 

Vypadá jako telefonní přístroj, zapojuje se do elektrické sítě a neustále bezdrátově komunikuje s náramkem. Všechna data odesílá do jednoho centra, kde je může sledovat třeba polici nebo probační služba. Zapnutí náramku a zapojení domácí monitorovací jednotky trvá nejvýš 15 až 20 minut. 

Na počátku odsouzený s náramkem obejde vymezený prostor, třeba byt, dům nebo dům se zahradou. Tato informace se uloží a kdykoli v pozdější době tento prostor opustí, centrála dostane hlášení. Přístroj lze nastavit také tak, aby odsouzeného „pouštěl“ z domu ve vymezené hodiny, třeba proto, aby mohl chodit do práce. „Je to řešení, které přináší sociální komfort pro odsouzeného, který může být s rodinou a může docházet do zaměstnání,“ uvedl Melezinek. 

Usmějte se prosím, a zhluboka vydýchněte!

Společnost vyvíjející technologie má připravené i vychytávky, které lze k základnímu modelu připojit. Pomocí domácí monitorovací stanice je možné třeba zjišťovat i to, zda odsouzený nepožívá alkohol, pokud mu to soud zakázal. 

Anabáze s náramky

Ministerstvo spravedlnosti hodlá vypsat tendr na elektronické náramky již počtvrté (o problémech s tendrem čtěte zde). V současné době má zadanou prováděcí studii, která by měla určit, na co všechno se budou náramky používat a co by měly umět. Náměstek ministerstva spravedlnosti Vladimír Zimmel již dříve iDNES.cz potvrdil, že výsledky studie by měly být známy v nejbližších týdnech. Tendr ministerstvo vypíše pravděpodobně do června. V první fázi se počítá s variantou, při které by náramky sloužily pouze pro výkon alternativního trestu. Nahradit jimi vazbu bude totiž vyžadovat změnu legislativy (více o návrhu zde). 

V takovém případě obsahuje domácí jednotka navíc zařízení pro určení alkoholu v dechu, podobné tomu, jaké používají při silničních kontrolách policisté. „V určitou dobu, a to lze různě nastavit podle požadavků zadavatele, se ozve akustický signál vybízející k dýchnutí,“ vysvětlil marketingový ředitel centra Jiří Kolařík. 

Při dýchnutí přístroj odsouzeného zároveň vyfotí a vyhodnotí, jestli jeho snímek odpovídá s tím, který má uložen v databázi. „Tak je možné předejít tomu, aby za někoho dýchnul střízlivý kamarád nebo třeba manželka,“ upřesnil Kolařík. 

Dalším možným vylepšením je hlídání lidí, kteří se smí pohybovat venku, ale mají zákaz vstupu do určitých prostor - třeba k bydlišti někoho, na kom se dopustili násilí. „Variabilita je tady velká, může být určen zákaz vstupu do okolí škol a školek, nebo do domu, ze kterého byl vykázán aktér domácího násilí,“ uvedl Dedek. K tomuto typu monitoringu si odsouzený navíc musí s sebou ven nosit přístroj podobný mobilnímu telefonu, který zaznamenává jeho polohu pomocí GPS signálu. 

Specialitou je hlídání vzdálenosti agresora od určité osoby. K tomu je potřeba, aby přístrojem sledujícím polohu pomocí GPS byla vybavená i potenciální oběť. „Technické možnosti tady jsou, záleží na legislativě,“ uvedl Melezinek. 







Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.