Předtím, než na anesteziologicko-resuscitačním oddělení havlíčkobrodské nemocnice vykrvácela poslední oběť Petra Zelenky, byl si už primář Pavel Longin jistý, že to on vraždí pacienty. Přesto podle něj nešlo sedmé vraždě zabránit.
Jak jste zjistil, že se na vašem oddělení vraždí?
Úmrtí pacientů u nás nejsou neobvyklá, zemře jich 20 až 25 procent. Sedm zemřelých během čtyř měsíců se do statistiky oddělení snadno vešlo. Zarážející byla četnost krvácivých stavů. V předchozích letech byly s takto závažným krvácením dva až tři případy ročně. Přes léto jsme jich měli kolem dvaceti. To se projevilo i v obrovské spotřebě krve, trojnásobné spotřebě transfuzních přípravků a dalších léků a materiálů.
Takže kdy přesně jste to zjistili?
Po třech případech v květnu bylo jasné, že ta četnost je zarážející. Od té doby jsme provedli řadu opatření.
Zkoumali jsme lékařské postupy, zda něco neděláme špatně. Objížděli jsme okolní nemocnice, ukazovali výpisy z dokumentace a radili jsme se, jak postupovat, co třeba změnit na laboratorních odběrech. Všichni nás ujistili, že na tom není nic nápadného. Trvalo to od května do půlky srpna.
A pak?
V druhé polovině srpna jsme společně s transfuzní stanicí tipovali, že by to mohlo být způsobeno extrémně vysokou dávkou heparinu.
Proč vás to nenapadlo dřív?
Běžné dávky heparinu vyvolají při vyšetřeních změny, které každý pozná. Nikde se ale nepíše, co způsobí extrémní dávky. Příznaky ukazovaly na jinou poruchu srážlivosti, která se vyskytnout může.
Ani pitva neukázala na heparin? Je snad pravidlem provádět u zemřelých na vašem oddělení pitvu?
Úplně pravidlem to není. Část zemřelých pitvána byla, část ne.
A při pitvách se stopy po heparinu neukázaly?
Pacienti neumírali okamžitě po jeho podání. A poločas rozpadu heparinu není tak dlouhý, aby v těle vydržel několik dnů do pitvy. Navíc se o této možnosti ani neuvažovalo, takže pitva se na taková toxikologická vyšetření nezaměřovala.
Takže jste heparin v pitvaných tělech vůbec nenašli?
Nenašli. Ale také ho tam nikdo nehledal.
Co pak následovalo?
Hladina heparinu v krvi se běžně nezjišťuje, proto jsme museli vytvořit metodiku, jak zjistit, že porucha srážlivosti je vyvolaná tímto lékem. U některých pacientů se nám to podařilo. Přistoupili jsme tedy na teorii, že je možné, že některá ze sester chybuje. Všechny jsme prověřili a přezkoušeli. Přesto se poruchy srážlivosti objevovaly dál. Pečlivě jsem prostudoval dokumentaci všech poškozených pacientů. Vypsal jsem si časy, kdy došlo ke krvácení, a k nim přiřadil sesterskou směnu. Očekával jsem, že se někdo bude častěji opakovat. U všech těch případů se vyskytovalo jen jedno jméno – Petr Zelenka.
Víte, jak vraždy prováděl?
Velice rafinovaně. Nedělal to nikdy u svých pacientů, ale u těch, které neměl přímo na starosti. Jako vedoucí směny měl přístup ke všem. Heparin podával většinou ke konci směny, takže se projevil až při následující dvanáctihodinové směně. Proto nejdřív nebylo nikomu nápadné, že se při tragických událostech některá sestra objevovala častěji.
Jak se k léku dostal?
Heparin nepodléhá žádnému sledování. Nemocniční personál k němu má běžně přístup. Tento lék se distribuuje v lahvičkách s padesáti tisíci dávkami. Po vypotřebení dávek se lahvička likviduje. Na dně ale zbude určité množství a tyto zbytky zřejmě vrah používal. Nemusel tedy odebrat žádné balení navíc.
U kolikáté oběti jste si tedy byl jist, že vrahem je Petr Zelenka?
To už bylo ke konci. V tu chvíli byl podepsán už pod šestnácti oběťmi, šest z nich zemřelo.
Proč k nim pak ještě jedna oběť přibyla?
Já jsem tady nad tím seděl sám. Když jsem si to dal dohromady, říkal jsem si, jestli jsem se nezbláznil. To je jak ze špatného filmu. To není jen tak nějaké podezření, to je něco příšerného. V tu chvíli bylo velice obtížné s tím vyrukovat. Sám jsem se vnitřně bránil tomu, že na oddělení pracuje takovýhle šílenec. Potřeboval jsem trošku větší jistotu.
Co bylo tou jistotou, která stála posledního pacienta život?
Pan Zelenka měl v září 14 dní dovolenou. Během té doby na oddělení nedošlo k žádným problémům. A pak přišel zpět do práce, zrovna když jsem i já sloužil, a došlo k další poruše srážlivosti. To byl poslední případ, zároveň i sedmý smrtelný. Dosud není uzavřen, ještě se došetřuje. Ale myslím, že číslo sedm je konečné. Hned druhý den dostal výpověď.
Proč výpověď dohodou, když to byl vrah? Proč jste nebyli mnohem příkřejší?
Nikdo ho při páchání činu neviděl. Bylo to vše jen na základě dedukce z chorobopisu. Nikoho ani nenapadlo, že by někdo mohl něco takového úmyslně dělat. Říct, že porušil své pracovní povinnosti je zpětně strašně jednoduché. V tu dobu jsme k tomu neměli moc přímých důkazů. I po výpovědi jsem veškerou dokumentaci znovu pročítal a hledal, zda jsem se někde nespletl, protože toto obvinění je tak závažné, že se nelze spolehnout na dedukci. Někdo může říkat, že jsem to zdržel, ale já jsem sám za sebe přesvědčený, že jsme jednali nejrychleji, jak to šlo. A byla spíš náhoda, že jsme na to přišli.
Jak jste Zelenkovi rozvázání pracovního poměru zdůvodnil?
Pan ředitel okamžitě sepsal dohodu o ukončení pracovního poměru, tu jsem Zelenkovi předal hned následující den. Při pohovoru mezi čtyřma očima jsem mu jasně řekl, že na něho vím, co tady udělal, a že podáme trestní oznámení. On moje obvinění nepopřel, ale ani nepotvrdil. Bez váhání a s klidem výpověď podepsal.
Věděl jste, že si Zelenka chce najít místo v jiném zdravotnickém zařízení a že byl nakonec přijat do jihlavské nemocnice?
To lékařskou část nemocnice trápilo nejvíc. Jenže nemohli jsme dělat nic jiného než podat trestní oznámení. Předpokládali jsme a obávali se, že někde nastoupí. Zelenka to nejprve zkoušel v jihlavské psychiatrické léčebně. Z personálního oddělení se na nás ale obrátili a my jim doporučili, aby ho nepřijali. Vzali ho až k prvnímu listopadu v jihlavské nemocnici.
Nemohla brodská nemocnice informovat okolní zařízení o nebezpečnosti Zelenky sama?
Nemysleli jsme si, že když páchá takovouto trestnou činnost, nastoupí do nemocnice v místě svého trvalého bydliště. Kdybychom to tušili, avízo bychom určitě dali. Obvolávat všechny nemocnice v České republice není možné. Nelze toho člověka označit za vraha, aniž byl obviněn a odsouzen.
Myslíte, že pacienti v jihlavské nemocnici byli v ohrožení?
Nemyslím si to. Bylo jasné, že si Zelenka musí vytvořit jakousi pozici, rozkoukat se a vytvořit podmínky pro páchání trestné činnosti. Nemohl v tom pokračovat hned ve zcela neznámém prostředí. Doufali jsme, že bychom se do té doby o jeho zaměstnání dozvěděli. Sestřičky byly poučené, aby nám okamžitě řekly, když se dozvědí, kde Zelenka získá místo, a to se také minulý čtvrtek stalo.
Nešlo tedy zachránit ani jeden ze sedmi zmařených životů?
Z mého pohledu nešlo udělat víc. Já mám v tomto směru svědomí naprosto čisté. Oslovil jsem řadu odborníků, problému jsem se věnoval. Bohužel, rychleji to nešlo. Spíš si myslím, že je to náhoda, že se to vůbec zjistilo.
