„Naším záměrem je u příležitosti tohoto dvoustého výročí vyslat vzkaz usmíření a sjednocení,“ řekl belgický premiér Charles Michel, jehož citovala stanice France24. Waterloo bylo podle něj tragickým střetem, zatímco nyní se prohlubuje evropská jednota.
Na vzpomínkovou akci přijeli belgický král Philippe, nizozemský král Willem-Alexander, lucemburský velkovévoda Henri a bratranec královny Alžběty II. vévoda z Kentu. Představitelé tehdejších bojujících stran vložili pod jednu dobovou dělovou kouli stužky symbolizující jejich korouhve z roku 1815. Před zraky belgického krále Philippa poté položili na kouli ruce na výraz současné jednoty.
Francie však vyslala jen svého velvyslance v Bruselu, což podle komentářů vyplývá z rozpolcenosti Francie ohledně hodnocení dvě stě let starých událostí. „Dějiny jsou za námi. A pak, není to zrovna o vítězství,“ připustil svůj odstup k oslavám výročí slavné bitvy, jejíž výsledek byl dlouho nejasný, francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian.
Napoleon Bonaparte je pro historiky z celého světa rozporuplnou postavou, pro Francouze však představuje ztělesnění slávy a velikosti jejich země. BBC ve své analýze upozorňuje, že Napoleon je pro Francouze ideálem silného státníka, který z francouzské politiky nikdy nevymizel.
Paříž neúčast svých předních představitelů ve Waterloo omlouvá argumentem, že by se to mohlo některých Francouzů dotknout.
Někteří Francouzi však s postojem Paříže nesouhlasí. „Je to škoda. Není žádný důvod se za svou historii stydět. Waterloo je začátkem legendy. Napoleon je osobnost známá po celém světě,“ řekl ke skromné francouzské účasti císařův potomek princ Charles Bonaparte. V Belgii se nyní poprvé setkal s potomky britských a pruských důstojníků, kteří Napoleona porazili.
Už v březnu se Paříž ohradila proti podobě nových euro mincí s motivem slavného Lvího pahorku u Waterloo, které chtěla razit Belgie. Francouzi tvrdili, že mince může některé státy urážet. Belgie to nakonec uznala a design mincí stáhla (více čtěte zde).
Nápor diváků se čeká v následujících dnech
Večer proběhne ve Waterloo představení s názvem Inferno (Peklo), které má být podle autorů inspirované básní Pokání od francouzského spisovatele Victora Huga. Autoři slibují působivé pyrotechnické efekty.
Největší zájem lidí se ale očekává v následujících dvou dnech, kdy přes 5 000 nadšenců v dobových uniformách z 52 zemí se 360 koňmi a stovkou děl předvede rekonstrukce hlavních momentů slavné bitvy. Páteční představení nazvané „Francouzský útok“ a sobotní spektákl „Odpověď spojenců“ připomenou střet, kdy po asi deseti hodinách zůstalo na bojišti na 45 tisíc padlých a zraněných. Očekává se na 200 tisíc diváků.
Napoleon kontra WellingtonPotomci vojevůdců soupeří dodnes. Místo války investují  |
„Bude to největší rekonstrukce napoleonské éry, jaká se kdy ve světě uskutečnila,“ tvrdí Etienne Claude, který za uspořádání akcí s celkovými náklady přes deset milionů eur (přes 272 milionů Kč) odpovídá.
Vzpomínkové akce začaly už ve středu, kdy britský princ Charles odhalil pomník na jednom z klíčových míst bitevního pole. Pomník znázorňující dva britské vojáky snažící se uzavřít vrata statku je na statku Hougoumont, který sloužil jako předsunutý bod britské obrany před francouzskými vojáky. Na bitevním poli byl také otevřen nový Památník 1815, který oživuje mnoho technických vymožeností, zejména animované obrazy a 3D filmy. Místní a zahraniční návštěvníci se zde mohou zcela ponořit do pekla bojů.
Městečko Waterloo leží asi dvacet kilometrů jižně od Bruselu. Koalice evropských panovníků reprezentovaná anglo-batavskou armádou vévody z Wellingtonu a pruským vojskem tam 18. června 1815 pod velením polního maršála von Blüchera drtivě porazila francouzskou armádu a ukončila tak napoleonské války.
Za Napoleonovou prohrou podle vojenských historiků stály taktické chyby Francouzů, ale také špatné počasí, které téměř znemožnily některé manévry. Bonaparte byl po bitvě donucen odejít do exilu na ostrově Svatá Helena, kde v roce 1821 zemřel. Jméno města Waterloo se stalo synonymem pro zdrcující prohru.
