Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Napíchnout“ politika není složité, shodují se odborníci

  1:00aktualizováno  1:00
Policie odposlouchává politiky a novináře a má štěnice i na ministerstvu vnitra a ve Sněmovně. Takové prohlášení zní uším laika jako šokující informace. Je opravdu tak jednoduché nasadit odposlechy na veřejně činné osoby nebo instalovat tajné mikrofony do budovy parlamentu?

Ministr vnitra Ivan Langer. | foto: Nguyen Phuong ThaoMF DNES

Odborníci se shodují, že je. "Třeba Sněmovnu hlídá policie. Nikdo nevíme, co se tam děje v noci, tam mohly být odposlechy klidně namontované. Když si vezmu, jak je to malinký přístroj, tak si myslím, že něco takového určitě existuje," uvedl bývalý předseda sněmovní komise pro kontrolu odposlechů Jiří Bílý (ODS).

Právě tato komise, nazývaná v poslaneckém slangu "velké ucho", má kromě soudů a státních zástupců jako jediná pravomoc zjišťovat, zda policie odposlechy nezneužívá.

Ministr vnitra Ivan Langer ani jiný politik by se legálně neměl dostat k seznamům monitorovaných telefonních čísel ani jejich držitelů. "Má-li ministr Langer podezření ze zneužití odposlechů, pak je podle mě v obtížné pozici. On sám to zjišťovat nesmí, to může jen komise Sněmovny, jenže ta ještě po volbách nebyla ustavena," upozorňuje Bílý.

Zatímco na odposlechy telefonů nebo soukromých budov musí mít policie povolení soudce, k nasazení štěnice do veřejných prostor, za něž se považují i kanceláře nebo automobily, jí stačí požehnání státního zástupce.

Zjistit, zda soudy či žalobci skutečně povolili nějaké odposlechy kvůli vyšetřování úniku informací z Kubiceho zprávy, je téměř nemožné. Justice totiž schválené žádosti neeviduje.

Získat povolení není pro zkušeného policistu problém. Stačí žádost věrohodně zdůvodnit. Podmínkou je podezření, že odposlouchávaná osoba je pachatelem závažného trestného činu. Soudce či žalobce se obvykle spokojí s tvrzením policisty, že mu takovou informaci sdělil tajný informátor.

Odpovědní lidé ani nemusí vědět, že schválili odposlech vysoce postaveného politika. Kriminalisté totiž často žádají povolit napíchnutí hned několika čísel jedné osoby. "Představa, že soudce má šanci zjistit, zda telefonní číslo používá údajný pachatel trestného činu, je lichá," potvrdil předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra.

Kdyby tedy některý kriminalista přidal do seznamu čísel, na něž žádá povolit odposlech, třeba mobil na předsedu vlády, soudce to s největší pravděpodobností nepozná. "Já mobil na premiéra skutečně nemám, takže bych to nepoznal," potvrzuje Vávra.

O odposleších rozhodují soudci mnohdy ve velké rychlosti. Když žádost zamítnou, mohou zhatit dopadení nebezpečného zločince. Proto Vávra považuje za alibismus, když policejní funkcionáři nebo politici obhajují sporné odposlechy tím, že je povolil soudce.

Jak to může být?

• Informace ministra vnitra, že policie nasadila masivní odposlechy kvůli vyšetřování úniku informací z Kubiceho zprávy, je pravdivá. Pokud vše povolil soud, není to nezákonné. Rozsah odposlechů je však přesto udivující.

• Policie nasadila s posvěcením státního zástupce odposlechy kvůli vyšetřování, ale soud o povolení nepožádala. Taková varianta zavání tím, o čem mluví ODS: "fízlováním" nepohodlných politiků a novinářů.

• Policie odposlechy nenasadila. Pak by to znamenalo, že informace zveřejněná ministrem vnitra Ivanem Langerem je lež, a může se tak jednat o nečistý politický boj, který má ovlivnit nadcházející senátní a komunální volby.
Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.