Právnička Hana Marvanová

Právnička Hana Marvanová | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Napětí kolem Marvanové. Bělobrádek nepodpořil kandidáta KDU-ČSL

  • 84
Snaha špiček KDU-ČSL podpořit při volbách do Senátu v Praze právničku Hanu Marvanovou vyvolává napětí uvnitř strany. Šéf strany Pavel Bělobrádek totiž kvůli tomu nepodpořil vlastního kolegu Petra Sýkoru, který neměl ve stranických primárkách pro volební obvod Praha 9 a Praha 14 soupeře, a s kandidaturou již napevno počítal.

„Pan Bělobrádek mě pozval k sobě a vyzval mě, abych se kandidatury vzdal s tím, že budou hledat silnějšího kandidáta. Zdůvodnil to tak, že slabí kandidáti nejsou pro stranu přínosem. Asi jsem do jeho myšlenkového schématu nezapadl jako vítězný kandidát,“ řekl iDNES.cz Sýkora k tomu, co se odehrálo jen před pár dny. Sýkora je členem pražského vedení KDU-ČSL a pracuje jako ekonomický poradce.

„Sýkoru jsem k rezignaci nevyzval. To je absolutní lež. O nominaci rozhoduje celostátní výbor. Do té doby kandidát schválen není. Nikoho jsem neobětoval,“ odmítá slova stranického kolegy vicepremiér a šéf lidovců Bělobrádek.

Na posledním jednání vedení strany v hlavním městě si kvůli tomu ale Bělobrádek vyslechl kritiku od kolegů z KDU-ČSL. „Nepřeji si, aby nyní paní Marvanová kandidovala za KDU-ČSL. K celé záležitosti jsem se jasně vyjádřil na posledním jednání pražské organizace,“ uvedl k tomu pro iDNES.cz stranický funkcionář Jan Czerný s tím, že to nechce dál řešit mimo KDU-ČSL.

Bělobrádek se snaží o sporu příliš nemluvit. „Ta věc není dořešena. Primárky nevyhrál, ani neproběhly. Té kandidatury se vzdal,“ říká o svém stranickém kolegovi Sýkorovi. „To vám nemohl říci,“ je z Bělobrádkových slov v šoku původní kandidát KDU-ČSL do Senátu v Praze 9 a v Praze 14.

Co se vlastně stalo? Už v únoru lidovci vyhlásili primárky pro volby do Senátu v Praze, do nichž byli nominováni tři kandidáti - mezi nimi bývalý rektor Univerzity Karlovy, nestraník Václav Hampl, který bude s podporou lidovců i zelených kandidovat v Praze 1, ale i člen KDU-ČSL Petr Sýkora za Prahu 9. Protože neměli ve svých obvodech soupeře, primárky ani neproběhly. Několik měsíců se nic nedělo, všichni to brali tak, že nominace platí.

Marvanová: Tyhle spory jsou bezpředmětné

Když nedávno Marvanová po sporech s ministryní Helenou Válkovou opustila ministerstvo spravedlnosti (více zde), začal mluvit šéf hnutí ANO Andrej Babiš o tom, že by byl rád, kdyby Marvanová kandidovala do Senátu. Ona sama nikdy neřekla, že to udělá.

„Netuším, co řeší KDU-ČSL. Tyhle spory o mně jsou bezpředmětné a nechci být do nich nijak zatahována,“ řekla iDNES.cz Marvanová. Na dotaz, kdy případně oznámí svou kandidaturu nebo opak, bývalá první náměstkyně ministryně spravedlnosti odvětila: „Řekla jsem vám, že tyhle spory jsou bezpředmětné.“

Právě po nedávném Babišově vyjádření, že by se mu Marvanová líbila jako kandidátka do Senátu, následovala Bělobrádkova schůzka se Sýkorou za účasti šéfa pražských lidovců Jana Wolfa, kde podle Sýkory zazněla výzva, ať to sám „zabalí“.

Znechucený Sýkora se rozhodl, že kandidovat nebude

A pak se právě ve chvíli, kdy strana tuto věc řešila, objevila v ČTK nikým z KDU-ČSL nedementovaná zpráva, že lidovci a zelení podpoří Marvanovou. To už bylo na Sýkoru moc a přímo při jednání oznámil, že kandidovat tedy nebude.

„Vnímám, že pan Bělobrádek se zastavil na mé nepodpoře spolu s pražským předsedou, panem Wolfem. Nejsem si jistý, jestli má smysl proti vedení strany bojovat,“ řekl iDNES.cz Sýkora.

To, že se vedení lidovců zajímá o Marvanovou, není novinka. Už loni v létě jí nabízeli, ať vede jejich kandidátku do sněmovny v hlavním městě. Tehdy řekla ne. Jak to dopadne teď, je zatím otevřené.

Vedení KDU-ČSL zatím odsouhlasilo přibližně dvě desítky kandidátů pro podzimní senátní volby. Kromě Hampla je mezi nimi i bývalá senátorka za ODA, později zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, která bude kandidovat na Přerovsku, či bývalý poslanec za křesťanské demokraty Jiří Carbol. Ten zkusí v senátních volbách štěstí v obvodu Frýdek-Místek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video