Podle odhadu jednoho z nich, Jaroslava Kubery, to ale bude možná až na přelomu srpna a září. Výzva míří k němu a jeho třem spolupracovníkům - Jiřímu Oberfalzerovi, Petru Pakostovi a Jiřímu Pospíšilovi.
Pod výzvu senátorům ODS se podepsalo celkem 22 členů horní komory, například místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD, další místopředseda Petr Pithart z KDU-ČSL či Jaromír Štětina z klubu TOP 09 a starostové, stejně jako předsedové těchto frakcí.
"Máte-li další pochybnosti o souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem České republiky, obraťte se na Ústavní soud ČR neprodleně, byť jsme přesvědčeni, že Ústavní soud vaše podání zřejmě odmítne," stojí v dopise.
Už ve čtvrtek vyzval během schůze senátory ODS k tomu samému předseda senátního zahraničního výboru Jiří Dienstbier spolu s Alenou Gajdůškovou.
"Pokud tak bezodkladně neučiníte, je povinností prezidenta republiky buď podat Ústavnímu soudu ČR vlastní žádost o posouzení, nebo Lisabonskou smlouvu ratifikovat. K tomu jej současně vyzýváme," dodávají signatáři dopisu.
Oberfalzer: Nezvikláte nás
Senátor Oberfalzer se ale už ve čtvrtek ohradil proti tomu, že by s podáním otáleli. Podotkl, že příprava stížnosti, má-li být její text kvalitní, vyžaduje určitý čas.
"Je hezké říkat, že někdo tady zdržuje a že pohrdá svými kolegy. Je zajímavé, že se na ústavu odvoláváme, když chceme, a když jí využije někdo proti naší vůli, tak prostě pohrdá," uvedl.
Smlouva podle něj povede k podřízenému postavení Česka v rámci Unie. Ústavní stížností chtějí kritici Lisabonu dosáhnout toho, aby se Česko nestalo "jakousi spolkovou zemí veliké evropské federace, protože to je podstata Lisabonské smlouvy". "Prostě tento krok uděláme a v tom nás nezvikláte," dodal senátor.
Podle autorů otevřeného dopisu vše vzbuzuje dojem, že jde o zneužívání důležitého právního institutu k politické obstrukci. Uvedli, že podobně jako český Ústavní soud, rozhodl nedávno i jeho německý protějšek.
Ten ale dokončení ratifikace smlouvy pozastavil do doby, než budou posíleny spolurozhodovací pravomoci německého parlamentu při evropské integraci. Teprve poté může smlouvu podepsat německý prezident Horst Köhler.
Podobné řešení zvolili i čeští zákonodárci. Pomocí novel příslušných zákonů zavedli například takzvaný vázaný mandát pro vládu. Vláda tak nebude moci souhlasit s převodem pravomocí na evropskou úroveň, pokud k tomu nebude mít souhlas parlamentu.
