"Něco jiného je proplácení kanceláří, něco jiného cestovné. Něco jiného je Pražák jezdící metrem a Ostravák létající letadlem. Není možné všechny dát do jednoho hrnce a říct hospodařte si sami," říká.
Základní plat řadového poslance a senátora je dnes 61 500 korun hrubého měsíčně. Po zdanění tedy bere přibližně 42 tisíc. K tomu však dostává spoustu paušálních náhrad, které se už nedaní.
Například poslanec z Brna dostane na všech náhradách dohromady asi sto tisíc. Vlček chce náhrady spojit s platem v jednu jedinou sumu. Z té by si pak politik vše platil sám. Vlček už však neříká, jak velkou.
Držme se zmíněného brněnského poslance. Dnes dohromady bere 142 tisíc korun, v čemž jsou peníze na oblečení, cestování, stravu, ale i pronájem bytu v Praze a kancelář v regionu.
Aby tedy takový politik zůstal i po Vlčkově návrhu na svém, musel by brát hrubého přibližně 230 tisíc korun měsíčně. Na příkladu je vidět, že dnešní stav je pro politiky výhodnější.
Hlavně nedráždit voliče
Před voliči se mohou tvářit skromněji, že mají "jen" 61 500 hrubého. Plus nějaké ty nepřehledné náhrady. To je lepší než dráždit voliče dvousettisícovým platem.
"Kdysi jsem měla stejný nápad – spojit náhrady a plat v jedinou sumu. Ale nejsem si jistá, jestli by to nebylo ještě víc zneužitelné než současný systém," míní poslankyně ODS Eva Dundáčková.
"Ve Slovinsku si poslanci razantně snížili platy a čekali, jak jim to zvedne kredit u veřejnosti. Opak byl pravda: lidé si řekli, že tím jen dávají najevo, že už si dost nakradli," argumentuje poslanec z KSČM Petr Braný.
Ve své Sněmovně Miloslav Vlček narazil, více pochopení pro svůj plán našel alespoň v horní komoře. "Myšlenka spojit plat a náhrady je poměrně stará, jejím největším propagátorem je kolega senátor Jaroslav Kubera. Já sám jsem pro," říká šéf Senátu Přemysl Sobotka.
