Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nanterre vzpomínalo na zastřelené radní

  15:30aktualizováno  15:30
Obyvatelé pařížského předměstí Nanterre uctili památku svých radních. Osm zastupitelů zastřelil koncem března psychicky narušený muž přímo na radnici. Pietního setkání se na nanterreském stadionu zúčastnilo několik tisíc lidí, včetně prezidenta Jacquesa Chiraka a premiéra Lionela Jospina i četných členů vlády a parlamentu. Na stadionu byly vystaveny podobizny zesnulých, kterým bylo v průměru kolem 40 let.

Na stadionu se četlo množství kondolenčních dopisů, které poslali lidé z celé Francie i ze zahraničí.

V čele truchlících stála starostka Nanterre Jacqueline Fraysseová, která z masakru vyvázla bez zranění. Vyzdvihla odvahu zastupitelů, kteří drama přežili a šíleného střelce odzbrojili. Poděkovala záchranářům a lékařům čtrnácti nemocnic, kteří se postarali o postřelené.

Když mluvila o bilanci masakru, třásl se jí hlas. "Jak si máme představit, že už je nikdy neuvidíme," řekla o čtyřech mužích a čtyřech ženách a dlouze hovořila o jejich práci pro obec a rodinu. Zdůraznila, že nad smutkem pozůstalých se vznáší řada nezodpovězených otázek, na které by měli znát odpověď. Pozastavila se například nad tím, že psychicky nevyrovnaný muž dlouhou dobu držel zbraně legálně a že ho policie nedovedla uhlídat, přestože věděla o jeho sebevražedných sklonech.

V Nanterre, které má 84 tisíc obyvatel, byl vyhlášen den smutku. Školy a úřady zůstaly zavřeny. Dopoledne stáhla rolety svých prodejen řada obchodníků. Na stadion vyrazili s bílou růží v ruce vzdát hold památce zastřelených lidé všech věkových kategorií.

Střelec z radnice vyskočil z okna
Psychicky narušený třiatřicetiletý Richard Durn, který ve středu 27. března v
Nanterre, zastřelil osm radních a dvacet dalších lidí zranil, spáchal o den později sebevraždu. Podle vyšetřovatelů vyskočil ve čtvrt na jedenáct dopoledne ze čtvrtého patra pařížské policejní budovy. 

Podle prvních výsledků vyšetřování se mu podařilo z okna kanceláře vyskočit při výslechu. Dva policisté, kteří výslech vedli, se ho podle oficiálního komuniké pařížské prefektury snažili z malého okna na poslední chvíli vtáhnout zpět za nohy.

Durn přitom mohl mít při svém sebevražedném skoku na svědomí další oběť.  Jeho tělo totiž dopadlo na dvůr těsně vedle asi pětatřicetileté ženy, kterou právě policisté přiváděli ke svědecké výpovědi. Žena podle svědků utrpěla šok.

Jak útok proběhl
Durn na radní zaútočil poté, co starostka ukončila klidnou schůzi zastupitelstva o rozpočtu. "Měl dvě nebo tři zbraně a střílel oběma rukama," popsala jedna ze svědkyň rádiu France Info. "Střílel na vše co se hýbalo, ale byl klidný," dodala.

"Terčem střelby byli členové městské rady," potvrdil prokurátor Francie Yves Bot s tím, že muž začal střílet, když se radní už oblékali a chtěli po skončeném zasedání odejít. Podle Bota měl střelec u sebe několik ručních zbraní.

Útočníka spoutali ještě během střelby nanterreští zastupitelé. Poté střelce zatkla policie. Na místo okamžitě přijelo nejméně patnáct sanitek. S převozem raněných pomáhal i vrtulník.

Co muže k činu vedlo
Richard Durn, který v Nanterre žil se svou matkou, měl údajně blízko ke straně Zelených. Strana to ale oficiálně popírá.

Šlo o zkušeného střelce, který vlastnil zbraně až do roku 2000 legálně, neboť se zabýval sportovní střelbou. Poté mu vypršela platnost zbrojního pasu. Hasiči a svědci odhadují, že během několika minut se mu podařilo vypálit ze dvou automatických pistolí zhruba čtyřicetkrát.

Důvodem jeho činu byly pravděpodobně jeho psychické problémy. Vyšetřovatelům údajně řekl, že měl pocit potřeby někoho zabít a poté sám zemřít. Svědci potvrzují, že po zadržení křičel: "Zabijte mě, zabijte mě".

Matka tohoto diplomovaného historika novinářům prozradila, že po dvou pokusech o sebevraždu delší dobu užíval antidepresiva. Agentura AFP se navíc zmiňuje o tom, že Durn před čtyřmi roky násilím ohrožoval psychiatra francouzského Červeného kříže.

Útočník se přiznal
K činu se utočník ve středu večer po výslechu přiznal i policistům. Uvedl, že myšlenky na masakr mu klíčily v hlavě již několik týdnů a že měl vše dokonale připraveno.

Policie také při domovní prohlídce našla desetistránkový dopis, v němž Durn podrobně vysvětloval svou nechuť k životu, touhu zabít a být zabit.

Tragédie se stala krátce před volbami
Na místo tragédie přijeli po útoku prezident Jacques Chirac i premiér Lionel Jospin a ministr vnitra Daniel Vaillant.

"Je to strašlivá tragédie," prohlásil Jospin a ocenil odvahu několika městských zastupitelů, kterým se muže ještě během střelby podařilo spoutat. "Jsem hluboce konsternován tímto vražedným šílenstvím," zdůraznil Chirac.

Katastrofa se odehrála necelé čtyři týdny před prvním kolem prezidentských voleb ve Francii a bezpochyby ovlivní předvolební kampaň.

Už před touto tragédií byl boj proti zločinnosti jedním z hlavních témat kampaně. Za posledních pět let, kdy je u moci levicová vláda, totiž kriminalita neustále rostla.

Neogaullista Chirac, který bude při obhajobě mandátu soutěžit se socialistou Jospinem, zahájil svou kampaň právě zveřejněním plánu za zvýšení bezpečnosti.

Chronologie podobných tragédií od roku 1991

17. srpna 1991 Taxikář Wade Frankum zabil před obchodním domem v Sydney sedm lidí, pět zranil těžce a tři lehce. Pak spáchal sebevraždu.
16. října 1991 V restauraci v texaském městečku Killeen zastřelil 35letý George Hennard bezdůvodně 23 hostů, 18 bylo zraněno. Pachatel se po činu zastřelil.
1. července 1993 Šílenec postřílel v advokátní kanceláři v San Francisku devět lidí. Potom se zastřelil.
25. února 1994 Židovský osadník Baruch Goldstein (42) postřílel v mešitě v Hebronu na západním břehu Jordánu při modlitbě 29 Arabů a 100 jich zranil. Byl ubit věřícími.
26. července 1994 Při svatební hostině v ugandské metropoli Kampale postřílel voják 26 hostů poté, co mu dívka odmítla tanec a byl pro vyvolávání hluku vykázán ze slavnosti.
24. června 1995 Čtyřiadvacetiletý voják, instruktor střelby, postřílel ve švédském městě Falun na ulici sedm lidí, z toho pět žen. Důvodem byla zřejmě předchozí hádka s manželkou.
24. září 1995 V jihofrancouzském Cuers zastřelil šestnáctiletý Erik Borel 16 lidí, protože se pohádal s rodiči. Poté spáchal sebevraždu.
13. března 1996 Ve škole ve skotském Dunblane zastřelil nezaměstnaný 43letý Thomas H. 16 dětí ve věku pěti až šesti let a jejich učitelku. Po činu spáchal sebevraždu.
28. dubna 1996 Celkem 35 lidí se stalo oběťmi řádění 28letého mentálně postiženého Martina Bryanta v Port Arthuru v Austrálii.
20. dubna 1999 Dva osmnáctiletí mladíci postříleli na střední škole v americké Denveru 13 studentů a profesorů, dvacet dalších zranili. Útočníci poté spáchali sebevraždu.
12. července 1999 Sedm zastřelených členů jedné rodiny včetně dvou dětí byl nalezeno ve svém domě v americké Atlantě. Střelcem byl pravděpodobně jeden z mrtvých.
29. července 1999 Neúspěšný burzovní spekulant Mark Barton (44) v Atlantě zastřelil ve dvou investičních společnostech devět lidí a 12 zranil. Pak spáchal sebevraždu.
15. září 1999 Ozbrojený muž v texaském městě Fort Worth během bohoslužby zastřelil v přeplněném baptistickém kostele šest lidí a nakonec spáchal sebevraždu.
26. prosince 2000 Sedm lidí zastřelil ozbrojenec v budově internetové společnosti ve Wakefieldu ve státě Massachusetts.
1. června 2001 Nepálský následník trůnu Dípéndra postřílel devět příslušníků královské rodiny a další tři zranil, než otočil jednu ze zbraní proti sobě a střelil se do hlavy. Zemřel o dva dny později.
27. září 2001 Při střelbě v radě švýcarského kantonu Zug přišlo o život 14 lidí. Jsou mezi nimi i tři členové kantonální rady. Šílený střelec se zastřelil, když vyprázdnil pět zásobníků své automatické zbraně.
10. února 2001 Dest lidí postřílel zhrzený jihoafrický milenec předtím, než obrátil zbraň proti sobě
19. února 2001 Rozzuřený mladík nedaleko německého Mnichova zastřelil dva lidí a nejméně jednoho zranil.
27. března 2002 Neznámý muž zastřelil osm radních a třicet zranil na západním předměstí Paříže.

Záchranáři před radnicí v Nanterre, kde neznámý muž v noci zastřelil osm lidí a na třicet zranil, 27. března 2002

Policisté střeží vchod do radnice v Nanterre na západním předměstí Paříže, kde po jedné hodině ranní zatím neznámý muž zastřelil osm členů městské rady a třicet lidí zranil, 27. března 2002

Francouzský prezident Jacques Chirac (vpravo) a starostka pařížského předměstí Nanterre Jacqueline Fraysseová vycházejí z radnice, kde neznámý střelec zabil osm lidí, 27. března 2002

Záchranáři odvádějí příbuznou oběti noční střelby na radnici v Nanterre. Neznámý muž tu v noci zastřelil osm radních a na třicet lidí zranil, 27. března 2002

Příbuzní obětí noční střelby na radnici v Nanterre, kde v noci neznámý muž zastřelil osm radních a na třicet lidí zranil, 27. března 2002

Obyvatelé Nanterre vzdali hold památce radních, které na tamní radnici zastřelil psychicky narušený muž. Pietního aktu se zúčastnil i prezident Jacquesa Chiraka (uprostřed) s chotí Bernadette (vpravo) a premiéra Lionela Jospina (vlevo), 2. dubna 2002

Tisíce lidí přinesly květiny na stadion v Nanterre a vzdaly hold památce svých osmi radních, kteří zahynuli po střelbě psychicky narušeného muže na místní radnici, 2. dubna 2002

Obyvatelé Nanterre vzdávají na místním stadionu hodl radním, které koncem března zastřelil psychicky narušený muž, 2. dubna 2002

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

Chorvatsko bojuje s rozsáhlými požáry
Pobřeží Chorvatska znovu sužují požáry, kvůli dýmu uzavřeli dálnici

Jadranské pobřeží Chorvatska sužuje nová vlna požárů. Postižena je zejména velká oblast mezi Zadarem a Šibenikem, ale i některé ostrovy jako Ugljan, Hvar a...  celý článek

Voják syrské armády v provincii Dajr az-Zaur (30. dubna 2017)
Zlikvidovali jsme více než dvě stě bojovníků IS, tvrdí Rusové

Ruské letectvo údajně zabilo přes dvě stě bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří byli na cestě k východosyrskému městu Dajr az-Zaur ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.