Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nanduové

- V Jižní Americe žijí dva druhy nelétavých ptáků, kteří připomínají známého afrického pštrosa dvouprstého - nanduové. Od pštrosa se však v mnohém liší, a proto jim zoologové vyhradili samostatnou čeleď nanduovitých (Rheidae).

Oba druhy mají  na nohou tři mohutné prsty zakončené ostrými a silnými drápy, kterými se odrážejí při běhu.  Obývají totiž otevřené plochy, ať už polopouštní travnaté biotopy nebo horské pampy a řídké křoviny. V dospělosti se tu živí převážně rostlinnou potravou. Dávají přednost hlavně listům bylin, i když nepohrdnou ani semeny nebo tuhou trávou či dokonce bodláky. Příležitostně si doplňují jídelníček hmyzem, pavouky i drobnými obratlovci, hlavně plazy.
K dalším znakům patří samozřejmě silné nohy, které nejsou opeřené stejně jako spodní části těla. Peří je jemné, řídké a splývavé. Velké oči posazené po stranách malé hlavy svědčí o tom, že hlavním smyslem, který nanduové využívají, je zrak. Všimnou si sebemenšího pohybu ve svém širokém zorném poli. Kromě toho však mají rovněž velice citlivý sluch.
Zajímavý je společenský život nanduů. V zimě se sdružují do početnějších hejn a společně hledají potravu. Jakmile začne období hnízdění, rozpadají se hejna na malé skupinky a nakonec se samci úplně oddělí. Každý si najde vlastní teritorium, kde založí hnízdo a pečuje o mláďata. Nejprve se snaží přilákat k sobě co nejvíce samic. S roztaženými křídly se předvádí, dokud ho některé samice nezačnou následovat. Pak bez milosti vyhání všechny soupeře a neúnavným dvořením provázeným dunivým houkavým hlasem udržuje svůj harém dvou až dvanácti samic.
Po páření vyhrabe samec mělký dolík na zemi a ohraničí ho valem z větviček a stonků i listů rostlin.
V následujícím asi týdnu snášejí samice do hnízda krémová až nazelenalá vejce. Většinou již třetí den snášení zasedne samec na hnízdo a samice kladou vejce vedle něj. Novopečený tatínek starostlivě přikutálí každé vejce pod své načepýřené peří a roztažená křídla.. Když je hnízdo plné, harém se rozejde a samice se pak připojí k jinému samci. Doba snášení vajec trvá celkem až tři měsíce.
Veškerá péče o vajíčka i mláďata spočívá na samci. Po dobu 35 až 40 dnů zahřívá a chrání vejce. Je zajímavé, že i když byla vajíčka snesena v rozpětí týdne, mláďata se líhnou během asi 36 hodin. Jsou velmi dobře vyvinutá, vidí a dovedou hned běhat. Mají ochranné zbarvení - tmavé podélné proužky. Jako neposedné balónky sledují svého obrovitého otce, který je vodí k potravě a pečlivě je hlídá a chrání. Zpočátku převažuje v jídelníčku mláďat hmyz, který je výživnější než vegetariánská strava dospělých.
Na podzim se samci, samice i mláďata spojí opět do velkých hejn a potulují se krajinou ve snaze najít co nejbohatší zdroje obživy.
V posledních letech poklesly místy početní stavy obou druhů nanduů natolik, že jsou některé poddruhy považovány za ohrožené.

Nandu pampový (Rhea americana)
Je větší z obou druhů. Dosahuje výšky kolem 145 cm a hmotnosti 25 - 40 kg, samice jsou jen o málo menší než samci. Domovem tohoto druhu kdysi bývaly travnaté oblasti od střední Brazílie po pampy v Argentině. Dnes bychom se s ním setkali jižně od Amazonky po severní Patagonii. Je celkově šedě zbarvený, jen kostřec a spodní strana křídel jsou bílé. V době hnízdění má samec černě zbarvenou skvrnu na bradě a krku.

Nandu Darwinův (Pterocnemia pennata)
Dosahuje výšky jen kolem 90 cm a hmotnosti 10-12 kg. Na hnědošedém podkladě má výrazné bílé skvrnky nápadné hlavně na bocích.  Žije v mnohem sušších křovinatých a travnatých polopouštích v Patagonii a vystupuje i do vysokohorských pamp od Peru přes Bolívii po Argentinu a Chile.
V pražské zoo chováme oba druhy a oba také rozmnožujeme. Vylíhlá mláďata jsou velmi záhy zcela samostatná, a tak nezůstávají ve výběhu příliš dlouho, ale putují do jiných zoologických zahrad.

Správná odpověď z minulého kola byla za b. Strašilka má kusadla. Dvě vstupenky do pražské zoo a PRÉMII bílý deštník s logem iDnes získává Lenka Šťovíčková, Na Hroudě 7,  100 00 Praha 10. Své odpovědi na následující otázku pište do 14. června na adresu: Pavla.Mateju@mafra.cz

Poznáte, která noha na obrázku patří nandu pampovému? 

Nandu se podobá pštrosům.

Nandu ve výběhu pražské zoo.

Nandu má nápadné veliké oči.

Nandu pampový při krmení.

Která noha patří Nandu pampovému.

Autor:


Pelikán v Rozstřelu: Varování před půjčkami jako u cigaret? Nejsem proti





Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.