Náměstkyně zařídila funkcionáři KSČ vilu

  • 19
Náměstkyně ministra průmyslu Milada Vlasáková v první polovině 80. let ovlivnila problémový prodej luxusní vily po emigrantech ve prospěch komunistického prominenta. Grégrova náměstkyně, která je nyní odpovědná za privatizaci strategických firem, se za něj postavila jako předsedkyně dislokační komise národního výboru v Ústí nad Labem.

V listopadu 1983 poslala na městský podnik bytového hospodářství klíčové stanovisko, aby státem zkonfiskovaná vila v Ústí nad Labem-Brné byla prodána politickému pracovníkovi ideologického oddělení krajského výboru KSČ Josefu Nesvadbovi a jeho manželce.

Ve vile přitom v té době bydlel syn emigrantů Jiří Strnad, který měl na nemovitost podle tehdy platné směrnice ministerstva financí předkupní právo. Strnad o dům požádal a jako kupce jej doporučil i místní občanský výbor.

K podobnému názoru dospěl později i Krajský národní výbor (KNV). "Je nesporné, že dům měl být prodán panu Strnadovi," napsal v roce 1990 KNV ve stanovisku pro policii. Dislokační komise národního výboru navíc byla jen poradním orgánem, který se měl vyjadřovat k používání nebytových protor, nikoli ale domů.

Miladu Vlasákovou kvůli tomuto případu v roce 1990 obvinil vyšetřovatel z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele. S jeho názorem se později ztotožnil i prokurátor, který na ni podal obžalobu. Soud kauzu několikrát projednával, řízení ale nakonec zastavil, aniž by rozhodl o vině či nevině.

V průběhu procesu totiž překvalifikoval právní závažnost trestného činu. Milada Vlasáková byla nejprve stíhána podle dvou odstavců paragrafu trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a původně jí hrozilo odnětí svobody na 6 měsíců až deset let. Soud ale dospěl k závěru, že její činnost neměla natolik závažné následky, jak mínil žalobce. Dnešní náměstkyně ministra průmyslu tak byla dále stíhána podle mírnějšího odstavce s trestní sazbou do tří let.

Protože se ale u činů s touto horní hranicí trestu snižuje promlčecí lhůta z deseti na pět let, soud nakonec v listopadu 1993 řízení zastavil - původní obvinění totiž padlo až sedm let po prodeji domu. Na Miladu Vlasákovou je proto podle právníků potřeba pohlížet jako na bezúhonnou osobu.

Milada Vlasáková na zaslané otázky týkající se případu konkrétně neodpověděla. Ve svém stanovisku mimo jiné píše: "Vám osobně sděluji, že tato kauza pro mně skončila rozsudkem okresního nezávislého soudu." Dále pak dodává: "pro Vaši informaci ještě uvedu, že v roce 1983 neplatil žádný ZÁKON, který by ukládal komukoli povinnost využití tzv. předkupního práva pro rodinné příslušníky emigrantů, kterým byl na základě ZÁKONA zestátněn majetek. Tento zákon byl přijat v roce 1985. Nebylo tedy možné, abych se vědomě či nevědomě dopustila trestného činu porušení zákona," sdělila Vlasáková.

Vyšetřovatel a žalobce ale opírali svá rozhodnutí o tehdy platnou vyhlášku ministerstva financí a pravomoc dislokační komise. V průběhu vyšetřování a soudního procesu Vlasáková tvrdila, že v její kompetenci bylo i přidělování bytů a že doporučující dopis pro prodej domu manželům Nesvadbovým zaslala bytovému podniku po projednání v dislokační komisi národního výboru.

"Bylo jednoznačně rozhodnuto vyhovět žádosti manželů Nesvadbových. Dále pak Tě žádám, vážený soudruhu řediteli, abys v tomto směru zajistil uzavření kupní smlouvy," napsala v roce 1983 Vlasáková řediteli ústeckého bytového podniku.

Další členové komise policii ale popřeli, že by o prodeji proběhlo nějaké jednání a že by tedy o doporučujícím dopisu měli potuchy. Na dotaz orgánů činných v trestním řízení, zda šlo o oficiální zasedání komise, Vlasáková poté připustila, že "nebylo jednoznačné, zda to bylo oficiální jednání."

Zda je pravda na její straně, nebo na straně zbylých členů komise, ale nebylo možné stoprocentně zjistit. Podle stanoviska archivu města Ústí nad Labem nebyly zápisy dislokační komise z let 1981 až 1985 předány v roce 1986 nově vznikajícímu ústeckému magistrátu. Sama Vlasáková později v době projednávání případu do oficiálního protokolu sdělila:

"I když to bylo v rozporu s mým osobním přesvědčením i v rozporu s názorem členů této komise, byl přijat závěr, že bytovému podniku bude zasláno stanovisko, aby byl dům přidělen manželům Nesvadbovým".

Za prodej domu komunistickému funkcionáři tehdy podle Vlasákové osobně intervenoval vedoucí tajemník Krajského výboru KSČ v Ústí nad Labem Jaroslav Hajn, a to prostřednictvím jejího nadřízeného předsedy národního výboru Jeden ze svědků však vypověděl, že sama Vlasáková si nad případem vzala dohled.

Manželé Nesvadbovi koupili dům v ulici Zlatá Stezka za 145 tisíc korun a platit měli podle tehdy platné směrnice ministerstva financí jedinou splátkou. Do roku 1990 ale část ceny nezaplatili. Dnes Josef Nesvadba tvrdí, že celá cena je již uhrazena.

"Převod šel přes právní oddělení tehdejšího národního výboru. Bylo to stejné jako v jiných podobných případech. To, že tam na nějaké funkci pracovala i paní Vlasáková, jsem se dozvěděl až o několik let později, když se o záležitosti znovu mluvilo a když se o to zajímala policie. Já jsem ale nebyl ani pozván k výslechu, ani k soudnímu projednávání," řekl Nesvadba.

O tom, že je dům volný, se tehdy dozvěděl z policejní svodky, která byla na KV KSČ pravidelně zasílána. Prodej domu je dnes předmětem soudních sporů. Jeho vydání žádají manželé Strnadovi i Okresní úřad Ústí nad Labem.

Vlasáková je dnes velmi vlivnou a vytíženou osobou. Je předsedkyní dozorčí rady firem ČEZ, Unipetrol, Benzina, Chemopetrol a členkou dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky, Trangasu a Severočeských dolů. Je též členkou prezidia Fondu národního majetku a předsedkyní offsetové komise. Má velký vliv na průběh privatizace a restrukturalizace průmyslu.

Do KSČ vstoupila jako dvacetiletá v roce 1964 a byla členkou do listopadu 1989. Když nebyla ve volených funkcích, pracovala ve Státní bance Československé, která jí podle jejích slov z velké části nahradila chybějící vysokoškolské vzdělání.

Po revoluci pracovala jako ředitelka ústeckých poboček Ekoagrobanky a banky Skala. Dvakrát byla ve vysoké funkci v Destě Děčín, která šla později ke dnu. Z těchto dob se zná s ministrem Miroslavem Grégrem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video