Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Haifa bude mít náměstí Václava Havla, Tel Aviv lavičku

  7:21aktualizováno  7:21
Izraelské přístavní město Haifa bude od konce června zdobit Náměstí Václava Havla. V září by se zase mohla objevit lavička s jeho jménem na univerzitě v Tel Avivu. Po bývalém prezidentovi Československa i Česka by do konce roku mohla být také pojmenována ulice v Jeruzalémě.

Václav Havel na slavnostní premiéře filmu Odcházení (Praha, 22. března 2011) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Česko a Izrael si letos připomínají 25 let od znovunavázání vzájemných vztahů a také od první návštěvy Havla v této blízkovýchodní zemi. „Součástí všech těch připomínkových akcí je mimo jiné také iniciativa pojmenovat náměstí či ulici jménem Václava Havla ve velkých městech Izraele,“ uvedl český velvyslanec v Izraeli Ivo Schwarz, podle něhož jde především o Haifu, Jeruzalém a Tel Aviv.

„Nejdále jsme s tím projektem v Haifě. Jsme těsně před dokončením projektu, kdy 29. června by mělo být náměstí v Haifě pojmenováno jménem Václava Havla,“ podotkl. Slavnostního aktu se na konci měsíce mají zúčastnit čeští krajané a možná i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Náměstí, které ponese Havlovo jméno, je podle Schwarze asi osmkrát menší než pražské Václavské náměstí. Leží v nové haifské čtvrti Šimona Perese. „Je to oblast, která je dnes nejdynamičtěji se rozvíjející části Haify,“ míní.

Český velvyslanec věří, že na podzim by mohla přibýt ještě ulice či náměstí v Jeruzalémě pojmenované po českém spisovateli, disidentovi a politikovi.

Vedle částí měst by v Izraeli měla také brzy stát jedna z „Havlových laviček“. „Začínáme tady zase naopak na telavivské univerzitě, kde by se na kampusu telavivské univerzity měla instalovat lavička Václava Havla,“ uvedl Schwarz. Mohlo by se tak stát v září.

Ulici po Václavu Havlovi v zahraničí pojmenoval už například polský Gdaňsk. Jeho lavička stojí ve čtyřech tuzemských městech a chystá se v několika dalších. V zahraničí je na ni možné usednout třeba v Dublinu, Washingtonu, Barceloně nebo v Oxfordu.

Československo přerušilo diplomatické vztahy s Izraelem v roce 1967 na nátlak Moskvy po takzvané šestidenní válce mezi Izraelem a arabskými státy, které byly spojencem Sovětského svazu. Po jejich obnovení v roce 1990 se Československo a později Česká republika staly jedním z nejbližších spojenců židovského státu ve světě.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Podívejte se, jak vypadá americko-mexická hranice a kdo ji střeží
Mexická zeď bude ze solárních panelů. Můj nápad, pochlubil se Trump

Americký prezident Donald Trump se drží jednoho ze svých hlavních předvolebních slibů, že postaví velkou zeď na hranicích mezi USA a Mexikem. Plán má mnoho...  celý článek

Zprava: Slovenský premiér Robert Fico, francouzský prezident Emmanuel Macron a...
Kyselá schůzka v Bruselu. Macron jednal s „cynickou a zrádnou“ V4

Premiéři zemí Visegrádské skupiny se v Bruselu setkali s novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který jejich přístup k EU označil za zrádný a...  celý článek

Protest proti rušení Obamacare v Kalifornii (21. března 2017)
Republikáni mají nový návrh reformy Obamacare, čelí ale rebelii

Republikánští senátoři ve čtvrtek představili návrh zákona, který má nahradit systém zdravotního pojištění Baracka Obamy. Senátní reforma je mírnější než verze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.