Ty odhalují, že v blízkovýchodní zemi zemřelo během spojeneckého tažení o 15 tisíc civilistů víc, než dosud USA přiznaly. Americká armáda navíc prý přehlížela, když irácké bezpečnostní složky mučily vyšetřované (více o úniku tajných dokumentů).
Zveřejnění citlivých tajných informací z invaze do Iráku nebylo jediné - v červenci WikiLeaks vyvěsil na svůj web podobné dokumenty z války v Afghánistánu. Z nich vyplynulo, že bezpečnostní situace v zemi je horší, než se obecně prezentuje (více o tomto úniku čtěte zde).
Obojí vzbudilo v USA a hlavně v Pentagonu obrovský poprask. V případě Afghánistánu americká armáda zareagovala obviněním, že tím web může ohrozit životy bojujících vojáků i civilistů. Ohradila se i proti spisům z tažení v Iráku: velitel amerických jednotek z let 2004 až 2007 generál George Casey nejzávažnější tvrzení prostě odmítl.
Nyní se do WikiLeaks a jeho šéfa tvrdě pustili někteří konzervativní komentátoři v čele s Christianem Whitonem, jenž v minulosti působil na americkém ministerstvu zahraničí.
Na Guantánamo s nimi, naznačuje komentář
"Je to závažný problém pro naši národní bezpečnost. Není to o vládní transparentnosti nebo svobodě slova, což tvrdí WikiLeaks a její šéf, jistý Julian Assange," rozčiluje se na webu americké konzervativní televize Fox News Whiton, který vzápětí označuje celou věc za politickou válku proti USA.
Umí roztřást generály i Bílý důmDeset největších odhalení webu WikiLeaks |
Bílému domu i Kongresu vyčítá, že nebyli schopni serveru ve zveřejnění citlivých dat zabránit. Washington pak vyzývá k tomu, aby s vedením serveru naložil na základě vojenských zákonů jako s "válečnými bojovníky". Naznačuje tím, že by měli skončit v Guantánamu, po boku talibanců, podotkl britský list The Independent.
Ve svém rozhořčení není Whiton sám. Například ve sloupku listu The Washington Times tento týden zazněla věta: "Vláda by se měla angažovat ve válce proti přítomnosti serveru WikiLeaks." A podobných případů by bylo více, uvedl deník The Independent.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová mezitím vyzvala Washington a Bagdád, aby prošetřily údajné porušování lidských práv, na které dokumenty zveřejněné WikiLeaks poukazují. "Americké i irácké úřady by měly udělat vše, co je v jejich silách, aby prošetřily všechna podezření vyplývající z těchto dokumentů," uvedla.
Obvinění ze znásilnění a odchod ze cnnZakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange se po zveřejnění informací o válce v Afghánistánu ocitl v hledáčku švédské policie kvůli údajnému sexuálnímu zneužití. Assange obvinění odmítl a tvrdil, že bylo součástí pomlouvačné kampaně Spojených států proti jeho webu (více o jeho obvinění). |