Dělníci v domě v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku nalezli 10. dubna například Kubišovo propouštěcí vysvědčení, domovský list či osobní korespondenci. V úkrytu byl schovaný také poddůstojnický bodák, nábojnice nebo fotografie přátel a kolegů z armády.
Všechny předměty pocházejí z období první republiky, desítky let byly uložené pod shnilým dřevěným schodem. "Jsou to věci, které mají nevyčíslitelnou hodnotu, a to i z pohledu historického bádání. Ukazují jeho běžný život, kdy byl normálním vojákem československé armády, měl své přítelkyně, komunikoval s vlastní rodinou," komentoval nález pro iDNES.cz ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.
Nalezené předměty |
Odborníci si velmi cení zejména částí Kubišova stejnokroje, jedná se o odznak, výložky nebo knoflíky. "O tom se nám nikdy ani nesnilo, že bychom měli konkrétní věci z prvorepublikové stejnokroje Jana Kubiše," dodal Knížek.
Historici měli dosud o předválečném životě Kubiše minimum informací. "Nalezené předměty jsou pro další výzkum a další chápání osoby tohoto velkého syna českého národa zásadní," uvedl ředitel ústavu.
Nález ocenil i vojákův synovec Jiří Dusík. "Jsem velmi rád, že se spustila rekonstrukce a že se tyto předměty našly," uvedl.
Na žádném ze snímků není přímo Kubiš. Michal Burian z Vojenského historického ústavu proto odhaduje, že předměty byly schované v době, kdy byl voják na území protektorátu a rodina nechtěla prozradit jeho identitu.
Rodný dům Jana Kubiše se po opravě otevře veřejnosti, bude v něm stálá výstava o výsadkáři. Expozici připraví Vojenský historický ústav, nalezené předměty se ale nejprve zrestaurují v Národním archivu. "Významná většina z nich se vrátí do Dolních Vilémovic, zejména trojrozměrné předměty," uvedl Burian.
Obec o rekonstrukci domu usiluje tři roky, vypsala na ni dokonce sbírku (více čtěte zde). "Získali jsme zatím necelé dva miliony. Rekonstrukce začala letos a je už z osmdesáti procent hotová," uvedla starostka Jitka Boučková.
Na pátečním brífinku převzala 27 tisíc korun, které na opravu domu věnovali čeští vojáci působící v Afghánistánu a Mali. Právě kvůli napjatému rozpočtu zatím není jisté, zda se práce podaří stihnout do 24. června, kdy uplyne sto let od Kubišova narození.
Kubiš s Josefem Gabčíkem provedli atentát na Heydricha v Praze-Libni 27. května 1942. Posléze se i s dalšími výsadkáři ukryli v kryptě pravoslavného kostela v Resslově ulici. Nacisté muže dopadli 18. června po zradě výsadkáře Karla Čurdy. Okupanti v reakci na atentát vyhlásili stanné právo a popravili přes 3 tisíce lidí.
