Při opravě věže olomouckého kláštera se našly stovky let staré vzkazy

Písemnosti svědčící o našich předcích žijících před stovkami let se našly při opravě střechy věže kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci. V makovici kříže tohoto dominikánského kostela našli opraváři tubus s písemnostmi z let 1633 až 1872.

V makovici kříže kláštera dominikánů v Olomouci byl tubus se vzkazy. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Vzkázat svým pravnukům: "Byli jsme tu a taková byla naše doba". Esence touhy předat alespoň kousek své epochy se skrývala v pouzdře schovaném pod "knoflíkem" kříže na věži olomouckého kostela Neposkvrněného početí Panny Marie stojícího u kláštera dominikánů.

Nález dokladuje některé události let 1632 až 1872. A to nejen ze života dominikánů. Kromě písemností ve schránce byla i zrnka kadidla i jehla s nití.

Stavaři dokumenty objevili pod poškozeným vrcholovým křížem, který z věže kostela snesli kvůli opravě.

"Když byla schránka sundána, vedla nás zvědavost, co uvnitř bude. Je tam zaznamenaná historie, a proto chystáme podobný okamžik pro někoho, kdo přijde po nás. Chceme také předat něco do budoucna," podotkl provinciál České provincie dominikánů Benedikt Tomáš Mohelník.

Proti bleskům se chránili modlitbou

Právě do kopulí a vrcholových křížů věží chrámů lidé ukrývali vzkazy potomkům. I proto, že opravy střech se prováděly obvykle jednou za řadu desetiletí a navíc jsou tato místa hůř přístupná. Lidé doufali, že odkazy objeví další generace.

Nyní nalezené dokumenty byly psané latinsky, německy nebo česky. Obsahovaly často i modlitbu, která měla chrám ochránit před další újmou. "Některé z těchto vzkazů jsou z dob, kdy vynálezce hromosvodu Prokop Diviš ještě ani nebyl na světě, a tak byla v té době jedinou známou ochranou proti nepřízni počasí modlitba," řekl Štěpán Kohout z olomoucké pobočky Zemského archivu v Opavě.

Co mimo jiné bylo ve schránce

1. Zpráva z 9. 5. 1633 o obnově a znovuusazení střešního knoflíku, strženého roku 1632 vichřicí. Zpráva o událostech třicetileté války od smrti Gustava Adolfa II. či ceny ječmene, vína a piva.

2. Zpráva z 30. 7. 1653 o opravě střešního knoflíku kvůli hrozícímu pádu. Zápis o volbě Ferdinanda IV. římským králem, dodatečně dopsána i zpráva o jeho smrti.

3. Vížka chrámu 29. 7. 1654 smetena větrným vírem, poté spolu s chrámovou střechou celá obnovena nákladem 183 zl. rýn.

V minulosti se střecha kostela opravovala obvykle po nějaké pohromě, kdy ji zničila bouře, vítr nebo blesk.

"Poslední zápis o opravě věže uložený v 'knoflíku' pocházel z roku 1872. Nejstarší čtyři listiny pak byly z roku 1633 a obsahovaly i zápis o tom, co se stalo za třicetileté války či modlitbu proti bouřím a blesku. Právě větrná bouře měla totiž v roce 1632 střechu poničit," dodal Kohout.

Dokumenty se vrátí zpět

Další ze zajímavých zpráv pochází z roku 1749, kdy do střechy uhodily dva blesky. "Protože tehdejší správa neměla potřebných pět tisíc zlatých na koupi dřeva na nový krov, zůstal díky tomu zachovaný ten původní, který dnes patří mezi pět nejstarších v České republice," upozornil Kohout.

Schránka i s dokumenty se vrátí do "cibulek" zrekonstruovaného kříže ze 17. století, který stavaři chtějí vyzvednout zpět na původní místo koncem října. Ukrytý tubus ale bude nový, oproti současnému o něco větší. Obsahovat má všechny předchozí vzkazy i novou zprávu.

"Půjde o nový papyrus, který informuje mimo jiné o událostech let, které se staly mezi posledním sundáním knoflíku, včetně toho, jak v 50. letech nemohli dominikáni v zemi působit a byli odvezení do koncentračních klášterů a jak se v 90. letech mohli vrátit," uzavřel převor František Cyril Molnár.