Někteří Pražané si s oblibou pojmenovávali dům po botanickém druhu, který třeba ve skutečnosti nikdy nespatřili. Oliva - přesněji její ratolest- znamenala mír, cypřiš symbolizoval věčnost a palma znázorňovala mír.
Někdy rostl strom na místě dřív, než byl postaven dům. Jako příklad může posloužit dům U zlatého stromu v Dlouhé třídě 37 na Starém Městě. Vystoupíme z metra B na stanici Náměstí Republiky a podél obchodního domu Kotva se vydáme Revoluční ulicí na křižovatku řízenou semaforem, kde odbočíme vlevo do Dlouhé třídy. Znamení dal zhotovit a osadit při renesanční přestavbě domu roku 1608 jakýsi Jan Paumgartner, který byl císařským kontrolorem v nedalekém Ungeltu. V tomto areálu, dnes nákladně renovovaném, bývalo tržiště s řadou bohatých prostorných domů a Dlouhá třída byla staroměstskou tepnou, asi značně živější než dnes, protože po uzavírce a zklidnění řady staroměstských ulic už tudy nelze projíždět na Staroměstské náměstí.
Zlatý strom je vyobrazen na průčelí domu hned ve dvojím provedení - jako reliéf na vstupním portálu a taky na arkýři. Dům číslo 37 je pozoruhodný i tím, že je posledním takzvaným nákladnickým domem v okolí. Nákladníci byli podnikatelé, kteří vynakládali peníze zejména na vaření piva. Měli ve zvyku se usazovat právě na příjezdové cestě do Ungeltu. Po zlatu není ovšem na domovním znamení ani památky - strom ve znaku je zelený. Dnes je v domě výčep, obchod hudebninami a opravna obuvi na počkání. Pozoruhodný je pečlivě renovovaný dům.
Při procházce Dlouhou třídou si můžeme prohlédnout další domovní znaky, a to na domech U tří jetelových lístků, U Marie zlaté na skále, U kamenného orla, U zlaté olivy nebo U dvou zlatých rohů. V křižující Rámové ulici nese dům číslo 4 název U modrého rámce podle někdejší výroby soukenických rámů. Dominantou sousedícího Haštalského náměstí je kostel svatého Haštala. V někdejší faře podle pověsti straší kuchařka, která odmítla o Štědrém dnu pohostit žebráka rybí polévkou. Snědla ji sama a udusila se kostí, která se jí usadila v hrdle. Domovní znaky jsou i v ulici Rybné - U kříže, a Masné - na domě číslo 6 - U růže smrti. Majitel domu zemřel za své zvrhlé činy v okamžiku, kdy si přičichl k růži, která vyrostla na zahradě a byla otrávená.
Asi nejznámější budovou v blízkosti Dlouhé třídy je areál někdejšího kláštera svaté Anežky České, kde má Národní galerie umístěnou sbírku českého malířství a sochařství 19. století. Nešťastným milencům podle pověsti pomáhá k lásce zjev zavražděné jeptišky, která se potuluje přilehlou ulicí U milosrdných. Rodiče ji kdysi poslali do kláštera, ale zamilovaná dívka neposlechla a pokusila se uprchnout se svým mládencem. Otec, důstojný pražský měšťan, v záchvatu prchlivosti oba pronásledoval a probodl je dýkou. Trápil se prý nad svým činem po zbytek života, ale nikdy nebyl souzen, protože neexistoval dostatek svědků. Podobných pověstí existuje víc, a i když jsou většinou značně nadsazeny, řada z nich se ve svém jádru opírá o skutečné události ze staré Prahy.
 Kostel svatého Haštala v Haštalské ulici na Starém Městě. (9. listopadu 2000) |
 Dům U zlatého stromu v Dlouhé třídě 37. Zlatý strom je vyobrazen na průčelí domu hned ve dvojím provedení - jako reliéf na vstupním portálu a taky na arkýři. (9. listopadu 2000) |
 V Rámové ulici je dům číslo 4 U modrého rámce. (9. listopadu 2000) |
