Lidé odsouzení na základě důkazů získaných analýzou DNA, kteří chtějí analýzu nechat přezkoumat a případně na základě nových informací žádat o obnovu soudního řízení, mají zřejmě smůlu. Na skutečnost upozornil ČRo1-Radiožurnál.
Nejvyšší státní zastupitelství minulý týden uvedlo, že pokud by se u nějakého případu objevilo podezření z omylu v souvislosti s analýzou DNA, mohl by být návrh na obnovu řízení podán.
O obnovu řízení chtěl požádat Karel Klusáček, kterého soud na základě analýzy DNA z těla poškozené ženy poslal do vězení za znásilnění. Muž proto požádal, aby odborné vyjádření k analýze DNA, které vypracoval Odbor kriminalistické techniky a expertiz v Hradci Králové, přezkoumal nezávislý odborník.
Kriminalistický ústav ale vzorky odmítl vydat s tím, že genetický materiál je po znaleckém zkoumání v souladu se zákonem zlikvidován.
Právní zástupce odsouzeného Klusáčka zvažuje možnost obrátit se na Mezinárodní soudní tribunál ve Štrasburku.
Ohrožení spravedlivého procesu
"Policie fyzicky vzorky přechovává pouze po dobu vyšetřování a zákon jejich další přechovávání bohužel neumožňuje," řekla mluvčí Odboru kriminalistické techniky a expertiz v Hradci Králové Lenka Burýšková.
Genetik Daniel Vaněk ale tvrdí, že neexistuje zákon, který by nařizoval zničení důkazního materiálu, a znemožnil tak jeho přezkum. Pokud prý nebude možné vzorky DNA přezkoumat, budou podle Vaňka odsouzení lidé připraveni o právo na spravedlivý proces.
"V tomto případě jsou pochybnosti a důkaz, který byl předtím použit, by měl být úplně zavrhnut, protože jakoby neexistoval. A pokud jsou tam další skutečnosti, které svědčí o tom, že se s tím případem manipulovalo - jako proč byly zničeny vzorky - už je to dost závažné," řekl genetik.
Zákon by podle něj měl pro potřeby přezkoumání nařídit uchovávání vzorků DNA, pokud byly použity jako důkaz v soudním řízení. "Můj návrh řešení je stanovit povinnost uchovávat zpracované vzorky, aby kdykoli bylo možné provést kontrolu," uvedl Vaněk.
Kontrola laboratoří
Podle něj není nereálná možnost chybné analýzy DNA. Mezi riziky Vaněk uváděl znehodnocení vzorků na místě činu policisty kvůli nedostatečným znalostem či vybavení, chyby mohou udělat i technici v laboratořích, což může být pro obviněného osudové.
K rizikům Vaněk přiřadil cílenou nebo nevědomou záměnu vzorků, kritizoval i nařízení policejního prezidenta o jejich selektivním výběru kvůli nákladům a kapacitě laboratoří.
Zákon by měl proto podle Vaňka stanovit také pravidla odebírání vzorků DNA a nakládání s nimi a zavést kontrolu laboratoří provádějících analýzu DNA.
