Ženy tráví každý den několik hodin přenášením plných kýblů a lahví ze sousedství. "Ale to je jen jedna z mnoha překážek, které nám znemožňují normální bydlení," shodují se nájemnice.
Úřady jim příliš nepomohly ani poté, co o problému informovala minulý týden média. Správní odbor první městské části sice vyzval majitele, aby vodu opět pustil, ale ten se proti rozhodnutí odvolal a nic se nezměnilo.
K případu se měl vyjádřit i odbor výstavby, ale dva měsíce své stanovisko vůbec nesdělil. Až včera odpoledne ho zformuloval jeho zaměstnanec Milan Dědourek. "Vyzveme majitele, aby spravil vodu do jara. Dřív by to šlo stěží - dům je ve špatném stavu a navíc donedávna mrzlo.
Za majitele v případu jedná jeho zástupce Rudolf Šorm a ten Dědourkův závěr vítá. Na otázku, zda není možno vodu opravit v současných teplejších dnech, včera odmítl odpovědět. Vlastník domu Martin Illner chce udělat ze stavby s barokním zdivem exkluzivní bydlení. Vodu podle svých slov musel vypnout, protože začala vytékat ze starého rozvodu, a tak se okamžitě ztrojnásobila její spotřeba.
Dům koupil před třemi lety. "Od té doby se tu přestalo uklízet, nikdo nevymetl komíny a pan domácí nechává na některých místech zbytky jídla, které lákají potkany," vypráví jedna z nájemnic, Olga Jedličková, proč už se většina jejích sousedů odstěhovala.
Ona jediná dostala klíče od místnosti s provizorním kohoutkem umístěným přímo nad záchodovou mísou. Pro důchodkyni je náročné scházet dvě patra venkovním schodištěm. "Ale horší je, že s prádlem nebo kvůli koupeli musím lítat po celé Praze," stěžuje si.
Nájemnice mají pro svou současnou situaci jediné vysvětlení: "Illner se nás potřebuje zbavit a zároveň se mu hodí, že začne dům padat. Zatím nemá k radikální rekonstrukci povolení, ale u zdevastované budovy by ho získal snáz," uvažuje Eva Kolumková, další žena, která v kdysi romantickém domě s výhledem na Strahovský klášter přežívá.
Majitel se snaží dostat ženy z bytů
V malostranské Jánské ulici se v posledních měsících odehrává výjev jako z knih Jana Nerudy - ženy chodí s prázdnými lahvemi a kýbly po ulici a hledají místo, kde by si je mohly naplnit. Čtyři nájemnice se musejí navíc vyrovnat s potkany a zápachem. Klidný život domu naboural před třemi lety nový vlastník - Čechoameričan Martin Illner, respektive jeho společnost Alto 3.
Rozhodl se dostat z domu starousedlíky a vybudovat exkluzivní bydlení. "Chce tu byty amerického typu, jaké vyrostly v okolí. Sedí v nich vrátný a platí se nájem šedesát tisíc korun měsíčně," tvrdí jedna z obyvatelek domu, návrhářka divadelních kostýmů Olga Jedličková.
Nepřímo to potvrzuje i Illnerův zástupce Rudolf Šorm: "Rekonstrukce nebude levná, takže byty nabídneme za tržní ceny. Nájmy nízké nebudou." Apartmány však nevzniknou vůbec, dokud žijí v domě s pavlačemi nájemníci. Těm se Illner rozhodl ztrpčovat život a je poměrně úspěšný - z šestnácti obyvatel zbyli poslední čtyři.
Další nájemnice, překladatelka Eva Kolumková, ukazuje výsledky Illnerovy taktiky: čerstvě poničené schodiště nebo velkého potkana zabetonovaného do podlahy. Myším se tu daří kvůli velkému nepořádku, který se ve vyprázdněných prostorách vytvořil.
Kolumková také vypráví, jak jí řemeslníci vybourali zeď a jak jindy sbíjeli s takovou vervou, že na ni spadla cihla do vany. "Illnerovi kvůli chystané rekonstrukci vyhovuje, aby byl barák co nejzdevastovanější nebo začal padat," obává se Kolumková.
Před časem za ní majitel přišel s výhrůžkou. "Řekl, že jestli se nevystěhuju, tak přitvrdí - vypne vodu." To také 15. listopadu udělal. Jedličková tak kruté Vánoce ještě neměla - škola, kde učí a kde se také umývala, byla totiž přes svátky zavřena. Nájemnice se shodují, že od té doby žijí hůř než ve vězení.
Jak svůj krok hájí společnost Alto 3? "Nám je to velmi líto, ale rozvod vody je starý a někde začal intenzivně téci - ztrojnásobila se spotřeba. A ženy neumožnily, aby firma našla v jejich bytech příčinu," shrnuje svou verzi Šorm.
Tomu se Jedličková směje. "Řemeslníci zjistili, že voda uniká v průchodu. Ale teče tam stále, nezabránili tomu," dodává nájemnice. Ona jediná dostala klíče od provizorního zdroje vody. "Chodím sem pro ni tři poschodí venkovním schodištěm," otáčí kohoutkem, který je těsně nad záchodovou mísou. Potom ukazuje dopis od majitele. Upozorňuje ji, že klíč nesmí půjčit svým sousedkám. Ty si však už našly své zdroje v okolí.
Tento týden se k případu vyjádřil správní odbor radnice Prahy 1. "Ukládá se do tří dnů obnovit předešlý stav, který existoval před 15. listopadem," rozhodla jeho vedoucí Vlasta Vítková.
Situace se však zatím nezmění. "Je to nekvalifikované vyjádření, které nelze technicky provést, protože je potrubí rozpadlé. My se proti němu odvoláme," plánuje Šorm.
 Návrhářka Olga Jedličková je jednou z nájemnic starobylého domu v Jánské ulici. Od poloviny listopadu neteče v jejím bytě voda, a proto pro ni chodí s nádobami. (16. ledna 2002) |
 Eva Kolumková ukazuje výsledky majitelovy taktiky: čerstvě poničené schodiště nebo velkého potkana zabetonovaného do podlahy. Myším se tu daří kvůli velkému nepořádku, který se ve vyprázdněných prostorách vytvořil. (16. ledna 2002) |
