Dohoda se zatím odehrála pouze na úrovni koalice, za tři týdny má na totéž téma ještě jednat vláda. Do té doby se celá věc bude přetřásat na politickém výsluní i v kuloárech.
Část ČSSD se již teď snaží líčit dohodu médiím jako potupnou prohru Špidlovy sociální demokracie, která prý musela ustoupit unionistům. Jde asi o to, dále stranu štěpit a oslabit špidlovsko-sobotkovské křídlo. Řada sociálních demokratů má navíc blízko ke sdružení nájemníků nebo je přímo zastupují.
Dohodu lze číst taky úplně obráceně: jako ústupek unionistů nebo kompromis všech stran. Obce budou za soukromými majiteli ve zvyšování cen jistě zaostávat. Cenově regulovaných bytů ve vlastnictví obcí je přitom nejméně dvakrát více než regulovaných bytů ve vlastnictví soukromém.
Cena bytu není jediná zvrácená věc v českém systému bytové politiky. Nejhorší je dekret, dědičnost nájmů a podvodný černý trh s nimi. Tady pořád přetrvává ostrůvek stalinismu uvnitř tržní ekonomiky. Mají snad u nás nějací privilegovaní jedinci nějaké dekrety na auto nebo na kalhoty?
Vězme také, že cena bydlení prostě nemůže být dlouhodobě jiná než v jiných tržních ekonomikách, kde činí tržní nájemné (nebo měsíční splátka hypotéky) v průměru čtvrtinu až třetinu rodinného příjmu. Není přece žádný logický důvod, proč by to u nás mohlo být dlouhodobě jinak.
A hlavní do očí bijící důkaz nenormálnosti jsou vybičované negativní emoce mezi majiteli a nájemníky. Má snad nějaký zákazník podobně vyhroceně emotivní vztah k trafikantce či prodavačce v pekárně? Pokud ano, je to čistě jeho věc.
