"Odmítám se smířit s myšlenkou, že by v ODS nebyli jiní lidé, kteří by mohli stranu vést. Jako kandidáty vidím třeba Petra Bendla, Petra Gandaloviče a Miroslavu Němcovou," řekl přitom včera šéf plzeňského sdružení ODS a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Právě v jeho organizaci se straníci shodli, že by bylo dobré, aby kongres volil vedení, přestože byl Topolánek, který před rokem uhájil pozici proti pražskému primátorovi Pavlu Bémovi, zvolen na dva roky.
Části straníků teď vadí, že Topolánek se dobrovolně vzdal poslaneckého mandátu. Tématem, které ODS dělí, je i Lisabonská smlouva. Předseda strany ji původně velmi ostře kritizoval, teď ji prosazuje.
Místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová včera nepřímo připustila, že kdyby nakonec přes doporučení výkonné rady zvítězil názor, že ODS bude opět volit, zvažovala by, že do toho půjde. "Čekám na to, co se v dalších týdnech bude dít ve straně. Teď na to neumím jasně odpovědět," odvětila na otázku, zda má ambici utkat se o funkci předsedy strany s Topolánkem.
Volební kongres požaduje i jihočeská ODS a také straníci z Mostu. A šéf ústecké oblastní buňky Pavel Sušický se již také nechal slyšet, že alternativou k Topolánkovi je pro něj Gandalovič. Ten odpovídá vyhýbavě. "Jde o obvyklou vnitrostranickou diskusi," napsal v SMS a dál výzvy kolegů nechtěl komentovat.
Za Topolánkem stále stojí jeho kolegové z nejužšího vedení. "Neměli bychom se zaobírat vnitřními spory, ale tím, co nabídneme voličům," řekl místopředseda Petr Nečas. Podobný názor mají i šéf Senátu Přemysl Sobotka a místopředseda strany David Vodrážka. "Na kongresu chci představit naši vizi do roku 2020," řekl včera Topolánek.
Jeho kritici mohou volební kongres ještě prosadit, když získají třetinu oblastních organizací ODS či přímo na místě delegáty kongresu, kteří se v Praze sejdou 21. a 22. listopadu.
