Reportéři bez hranic kritizují český náhubkový zákon a novelu tiskového zákona na Slovensku. Ilustrační foto.

Reportéři bez hranic kritizují český náhubkový zákon a novelu tiskového zákona na Slovensku. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Náhubkový zákon v Česku omezil svobodu slova, píše zpráva

  • 9
Nevládní organizace Reportéři bez hranic uvedla, že vinou náhubkového zákona v Česku došlo k omezení slova. Země se propadla z loňského 16. místo na 24. až za Jamajku. Ještě hůře je hodnoceno Slovensko, které přitom před rokem bylo mnohem výš než ČR.

Prahu předběhly letos i Spojené státy, které se vyšvihly nahoru po nástupu prezidenta Baracka Obamy, uvádí se v letošní zprávě mezinárodní organizace hájící práva novinářů Reportéři bez hranic (RSF) o stavu tiskové svobody ve světě.

"Konstatujeme se znepokojením, že evropské demokracie jako Francie, Itálie nebo Slovensko se rok od roku v hodnocení propadají," komentoval letošní žebříček generální tajemník RSF Jean-François Julliard. "Jak můžeme odsuzovat porušování práv jinde ve světě, když nemáme zameteno před vlastním prahem?" dodal.

Změňte náhubkový zákon vyzval Česko institut

Mezinárodní organizace kritizuje náhubek pro novináře

Slovensko bylo loni sedmé společně s Belgií a Švédskem. Letos skončilo až 44. společně s Kapverdami a Španělskem. Jako hlavní příčina zhoršení je označen nový kontroverzní tiskový zákon, na jehož základě musejí média na vyžádání zveřejňovat reakce všech osob, kterých se články týkají.

Jen o jednu příčku lépe je na tom Francie, Itálie skončila na 49. místě. Francie přitom zaznamenala propad o osm míst, Itálie o pět. RSF v tom vidí mimo jiné i konflikty francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a italského premiéra Silvia Berlusconiho s médii.

Zmíněná trojice zemí se nechala přeběhnout takovými státy jako Mali, Jihoafrická republika, Ghana nebo Uruguay.

Stejné důvody mírného propadu Česka v žebříčku vnímá místopředseda Syndikátu novinářů ČR Jan Punčochář. "Náhubkový zákon je hlavní příčinou, jelikož jde o zákonnou restrikci, proti které zahraniční organizace protestují," řekl ČTK Punčochář.

Dodal, že pokles není nijak zvlášť výrazný a ČR je na tom z hlediska svobody slova stále dobře. "Čeští novináři se mohli dlouhou dobu těšit z vysoké svobody slova a nyní je situace podobná. Mohlo by být tedy mnohem hůř, ale na druhou stranu také líp, k čemuž bychom měli směřovat," uvedl Punčochář.

USA pomohl "Obama efekt"

Naopak z 36. místa na 20. se vyšvihly Spojené státy, což je podle RSF spojené s takzvaným "Obama efektem" a jeho mnohem přátelštějším přístupem k médiím obecně, na rozdíl od vlády předchozího prezidenta George Bushe.

RSF ale upozorňuje, že hodnocen je tím jen stav tiskové svobody přímo na území USA. Vůči chování americké armády k novinářům v Iráku a Afghánistánu má RSF velké výhrady - řadu jich zranila nebo zadržela a jednoho, Iráčana Ibráhím Džasama, stále vězní.

Prázdné titulní stránky novin

Slovenská média tak reagovala na nový tiskový zákon

USA se o 20. místo dělí s Británií a Lucemburskem. Na chvostu žebříčku jsou Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea. V čele stojí Dánsko, Finsko, Irsko, Norsko a Švédsko.

Přestože jde o evropské země, situace se na starém kontinentu podle RSF v posledních letech poměrně zhoršuje. Loni v první skupině dvaceti zemí jich 18 bylo z Evropy, letos jich je už jen 15.

Izrael si pohoršil válkou v Gaze

Chorvatsko, které usiluje o vstup do Evropské unie, je na 78. místě, tedy ve skupině kam patří i Středoafrická republika nebo Salvador.

Izrael si pohoršil vojenskou operací v Gaze na přelomu roku. V Íránu, který se "přibližuje pekelné trojici" na chvostu, se situace zhoršila od kontroverzního znovuzvolení Mahmúda Ahmadínežáda prezidentem.

Žebříček se sestavoval již osmý rok po sobě na základě dotazníků vyplňovaných stovkami novinářů a mediálních expertů. Bere v úvahu případy porušování tiskové svobody v období mezi 1. zářím 2008 a 31. srpnem 2009.

Žebříček zemí podle úrovně tiskové svobody

1. Dánsko, Finsko, Irsko, Norsko, Švédsko 6. Estonsko 7. Nizozemsko, Švýcarsko 9. Island 10. Litva 11. Belgie, Malta 13. Rakousko, Lotyšsko, Nový Zéland 16. Austrálie 17. Japonsko 18. Německo 19. Kanada 20. USA, Lucembursko, Británie 23. Jamajka 24. Česko 25. Kypr, Maďarsko 27. Ghana 37. Polsko, Slovinsko 43. Francie 44. Slovensko, Španělsko, Kapverdy 47. Argentina 48. Hongkong 49. Itálie 50. Rumunsko 68. Bulharsko 105. Indie 108. USA (mimo americký kontinent) 153. Rusko 172. Írán 173. Turkmenistán 174. KLDR 175. Eritrea (zdroj: RSF)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video