Ústavní stížnost na novelu, která zakazuje zveřejnění identity obětí závažných trestných činů a informací z policejních odposlechů, bude předložena Ústavnímu soudu počátkem května. - čtěte Pithart nevzdává boj proti náhubku pro novináře. Sepsal ústavní stížnost
Petr Pithart (KDU-ČSL) očekává, že se do té doby pod stížnost poprvé podepíší zástupci prakticky celého politického spektra. "Nepochybně v závěru příštího týdne dorazí ten návrh do Brna na Ústavní soud," uvedl Pithart s tím, že pak už bude záležet jen na úvaze soudu, kdy se stížností bude zabývat.
Pithart od profesora trestního práva na Masarykově a Karlově univerzitě Jaroslava Fenyka obdržel podle svých slov dvě varianty stížnosti, které se liší v tom, která všechna ustanovení napadají.
|
"Během jednoho dvou dnů se dohodneme, jestli ten text vyžaduje nějaké minimální doplnění nebo zpřesnění," řekl Pithart. Předpokládá, že stížnost začnou senátoři podepisovat koncem tohoto týdne.
"Nemám obavy, že by podpisy chyběly," uvedl. Určité novum podle něj bude široké politické zastoupení signatářů stížnosti. "Možná dokonce úplné ve smyslu od prava do leva, což nebývá obvyklé," dodal Pithart. Stížnost k Ústavnímu soudu musí podepsat nejméně sedmnáct členů horní komory.
Politici si ohnuli zákon na svou obranu
Novela měla podle původních plánů ochránit především týrané a zneužívané děti před zveřejněním jejich identity. V takzvaný náhubkový zákon se změnila především po zásazích Sněmovny, zakazuje pod hrozbou finanční sankce a až pětiletého vězení třeba i zveřejnění informací z policejních odposlechů, pokud nebyly použity před soudem jako důkaz.
Podle kritiků to porušuje ústavou zaručené právo na svobodu projevu a na informace.
Novela také zakazuje policistům, státním zástupcům a soudcům poskytovat médiím jména svědků a lidí, kteří jsou podezřelí nebo obvinění z trestného činu. Podle ministerstva spravedlnosti to však neznamená, že by tyto údaje nemohli novináři zveřejnit, pokud si je zjistí jinou cestou.
V případě osob vyskytujících se v odposleších nebo obětí pak mohou jejich identitu odhalit pouze tehdy, pokud budou mít jejich písemný souhlas. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že zákazy nebudou platit v případě, kdy "je dán veřejný zájem na zveřejnění informace".
