Zákon, který vstoupil v platnost 1. dubna, podle deníku zachází mnohem dál než původní návrh.

Zákon, který vstoupil v platnost 1. dubna, podle deníku zachází mnohem dál než původní návrh. | foto: Michal Vlk

Náhubkový zákon? Jako román od Kafky, píše nizozemský tisk

  • 467
Zákon, který zakazuje zveřejňovat jména obětí některých trestných činů bez jejich souhlasu, "proslavil" Česko i za hranicemi. "Krátce před pádem vlády vznikl v České republice přísný mediální zákon. Proti mediím jsou politici zajedno," píše nizozemský deník.

Nizozemský deník Handelsblad cituje v článku senátora Petra Pitharta. Ten vnímá zákon jako pokus, kterým si politici chtějí žurnalisty držet od těla. "Naši politici mají hodně co skrývat," uvedl Pithart.

Jsem politik. Když mě zbijí, nepište to

Redaktoři MF DNES oslovili kvůli novému zákonu několik poslanců. Podívejte se

Pithart se také obává, že zákon souvisí s novou skupinou politiků, kteří se už tak neangažují v boji proti komunismu. "Svoboda tisku je pro mou generaci velmi citlivým tématem," dodal Pithart.

Deník v článku připomíná kauzu Kuřim, kdy české sdělovací prostředky věnovaly případu velkou pozornost. V parlamentu se následně začaly ozývat hlasy, že je nutné chránit soukromí nezletilých.

V zemích bývalého východního...

"V zemích bývalého východního bloku, kde je demokracie ještě mladá, bývají pokusy o omezení médií časté. Loni byl na Slovensku přijat zákon, který občanům a politikům dává ‚právo na
odpověď‘, včetně odpovědi na články v novinách, ve kterých nejsou žádné faktické nepravdy. Noviny musí tyto reakce otisknout. Avšak tento zákon není nic oproti českému zákonu." Překlad článku z nizozemského deníku Handelsblad. Celý článek zde.

Zákon, který vstoupil v platnost 1. dubna 2009, už ale podle deníku zachází mnohem dál než původní návrh. "Představte si, že by se někdo pokusil zavraždit prezidenta. Potom musíme napsat: v Čechách byl spáchán útok na vysokého funkcionáře s významnou ústavní rolí," řekl deníku zástupce šéfredaktora MF DNES Michal Musil.

"Je to jako v románu od Kafky," doplnil list.

Klaus podepsal, ani protesty nepomohly

Deník dále připomíná, že prezident Václav Klaus, který má s médii časté spory, zákon podepsal přes řadu protestů žurnalistů i organizací, které se zabývají ochranou lidských práv.

Kromě zákazu identifikace obětí bez jejich souhlasu je v článku zmíněn i zákaz uveřejňování policejních odposlechů. Ty, připomíná Handelsblad, hrály v Česku v posledních letech důležitou roli, do řady afér byli zapleteni politici. 

Podle Daniela Kaisera z Lidových novin jsou česká média posedlá telefonními odposlechy. To by se mělo trochu omezit. Avšak nový zákon a především s ním spojené vysoké tresty jsou nepřijatelné. "Toto je největší útok na svobodu projevu od pádu komunismu v roce 1989," cituje Kaisera nizozemský deník.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video