Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Exekutor jí prodal věci, i když nedlužila. Náhrady se dočká po osmi letech

  18:27aktualizováno  18:27
Náhrady majetku za více než tři čtvrtě milionu korun se po osmi letech domohla žena z Prahy. Její věci zabavil a prodal exekutor v době, kdy sdílela domácnost s dlužníkem. Soudy si případ kvůli změně výkladu zákona dlouho přehazovaly, ve středu jí náhradu přiznal Ústavní soud.
Exekuce

Exekuce | foto: iDNES.cz

Žena se proti postupu exekutora poprvé ohradila již v roce 2007. Žalobu podala nejen na něj, ale rovnou i na stát, na jehož bedrech odpovědnost za fungování exekutora, jakožto poslední fáze vymahatelnosti práva, leží.

„Dotyčné prodali movité věci, i když na ni exekuce vůbec vypsaná nebyla. Povinným byl v tomhle případě člověk, s nímž bydlela v jeho domě,“ přiblížil soudce Ústavního soudu Vojtěch Šimíček.

Napodruhé ženě vyhověl Obvodní soud pro Prahu 2, když připustil, že exekutor pochybil a rozhodl, že na náhradu ve výši 770 tisíc korun má nárok.

„Následně v roce 2009 došlo ke změně výkladu práva, kdy Nejvyšší soud změnil názor tak, že v podobných případech exekutor nepochybil, ale mohl pochybit exekuční soud, který dotyčné mohl přiznat odklad, protože podala vylučovací žalobu, aby byly její věci z exekuce vyňaty, ale neudělal to,“ objasnil soudce.

Pokud exekuční soud odklad přizná, exekutor majetek do definitivního rozhodnutí o žalobě prodat nesmí. „Pak si ještě dotyčná od soudů vyslechla, že když chtěla peníze nazpět, měla žalobu postavit tak, že jde o chybu soudu, ne exekutora. Jinými slovy měla předjímat, jak se za několik let změní právní výklad,“ popsal absurditu celého případu Šimíček.

Změna výkladu nesmí vyvolat zjevnou nespravedlnost

Běžně se takzvaný judikaturní odklon uplatňuje na všechny případy, jejichž posuzování ještě nebylo dokončeno.

„V tomto případě jsme řešili, zda se má změna náhledu promítnout a došli jsme k závěru, že v případě vyvolání přílišných tvrdostí je nutné brát ohled. Se změnou by se nemělo pracovat tak, aby vyvolávala zjevnou nespravedlnost,“ doplnil.

Ústavní soud proto ve středu rozhodl, že nižší soudní instance porušily právo ženy na spravedlivý proces i právo na ochranu majetku a jejich předchozí rozhodnutí zrušil.

„Náš vzkaz je jasný, je to zjevná nespravedlnost a žena má dostat peníze nazpět. Soudy si dlouho nebyly jisté, kdo je za co odpovědný a kdo vlastně udělal chybu. Nemohou zastírat, že o 770 tisíc korun přišla, takže jsme jí vyhověli a konstatovali, že v tomto případě změna výkladu nemůže jít dotyčné k tíži,“ doplnil soudce.

Podle Šimíčka už by dnes k podobně nespravedlivému postupu při výkonu exekuce díky odkladům udělovaným na základě vylučovací žaloby docházet nemělo.

“Cílem ani zájmem exekutorů není prodávat věci osob, které nepatří dlužníkovi. Bez ohledu na nepříjemnosti, kterým dotyčná čelila, považujeme proto za důležité upozornit na to, že soudní exekutor v tomto případě nepochybil a postupoval v souladu s platnou právní úpravou. Ostatně toto konstatoval ve svém rozhodnutí i Nejvyšší soud, “ uvedl k případu mluvčí Exekutorské komory ČR David Sahula.

„Z nálezu Ústavního soudu máme já i moje klientka velkou radost. Věřila jsem, že věc posoudí v intencích stížnosti a s ohledem na právo na spravedlivý proces,“ řekla iDNES.cz bez dalších podrobností advokátka poškozené ženy Janka Šárová.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.