Muž pracoval v letech 2003 až 2006 na České správě sociálního zabezpečení jako ředitel odboru hospodářské správy s průměrným výdělkem přes 50 tisíc korun měsíčně. Kdyby však v čestném prohlášení pravdivě uvedl, že byl před rokem 1989 příslušníkem Lidových milicí, přezdívaných ozbrojená pěst dělnické třídy, práci by nezískal.
Lidové miliceLidové milice byly zřízeny v únoru 1948 rozhodnutím ústředního výboru komunistické strany. Neměly oporu v žádném zákonu. Sloužily výhradně komunistům k převzetí a udržení moci. Po celé období totality představovaly jednu z opor režimu a podléhaly stranickému velení. Podílely se na potlačování demonstrací v srpnu 1969. Vedení strany je mobilizovalo také v roce 1989. Na konci téhož roku byly odzbrojeny a rozpuštěny. |
Po odhalení lži dostal muž okamžitou výpověď, kterou soudy zpětně označily za neplatnou. Zaměstnavatel měl podle nich přikročit ke standardnímu rozvázání pracovního poměru s výpovědní lhůtou.
Následovala žaloba o náhradu mzdy. Obvodní soud pro Prahu 5 muži přiznal téměř 260 tisíc korun a úroky z prodlení.
Městský soud v Praze však v roce 2011 rozsudek zrušil a jakýkoliv nárok zamítl.
Muž podle odvolacího soudu vykonával svou funkci na základě svého nečestného jednání, které "zcela jistě odporovalo zásadám obecné slušnosti, poctivosti a vzájemné důvěry", proto by se přiznání náhrady protivilo dobrým mravům.
Městský soud připomněl, že odepřít výkon práva pro rozpor s dobrými mravy lze jen ve výjimečných případech. "Nicméně o takový případ se v posuzované věci jedná," stálo v rozsudku.
Mužovo dovolání počátkem ledna zamítl Nejvyšší soud. Verdikt je podle něj v principu správný, byť akcentoval trochu jiné důvody. Uvedl totiž, že muž vlastně nikdy nesplňoval předpoklady stanovené zákonem pro výkon své funkce. Proto mu ani po neplatném rozvázání pracovního poměru nemohl vzniknout nárok na náhradu mzdy.