Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sledování probíhalo, řekl žalobce v kauze zneužití vojenské rozvědky

  10:17aktualizováno  16:07
Obvodní soud pro Prahu 1 se znovu zabývá kauzou údajného zneužití vojenského zpravodajství, ve kterém figurují čtyři obžalovaní včetně manželky bývalého premiéra Petra Nečase Jany. Soudkyně Helena Králová loni všechny zprostila obžaloby, nadřízený soud jí případ vrátil. V pondělí uplynuly přesně tři roky od startu celé kauzy.

Kromě Nečasové jsou obžalovaní také bývalí šéfové vojenského zpravodajství Milan Kovanda a Ondrej Páleník a jeho někdejší člen Jan Pohůnek. Podle vyšetřovatelů na popud Jany Nečasové (dříve Nagyové), tehdejší šéfky sekce kabinetu předsedy vlády, umožnili sledování premiérovy manželky Radky Nečasové.

Fotogalerie

K soudu dorazili v pondělí všichni obžalovaní osobně. Soudkyně Králová po krátkém úvodu rozhodla, že jednání povede v nepřítomnosti veřejnosti. Odůvodnila to tím, že se budou probírat utajované informace označené jako důvěrné a vyhrazené.

Jako první svědek hovořil v soudní síni český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý, jenž měl jako náměstek ministra obrany v gesci jednání o prodloužení pronájmu gripenů. Podle obhajoby obžalovaných totiž mohlo ohrožení premiérovy rodiny souviset právě s gripeny. Svou výpověď odmítl jakkoliv komentovat.

Za zavřenými dveřmi vypovídal také bývalý ředitel Útvaru zvláštních činností Vladimír Šibor. Útvar má na starosti policejní odposlechy a sledování lidí i věcí, v trestní kauze Nagyové zpracovával odborné vyjádření.

„Já se moc omlouvám, ale jsem si jistý, že nemám vůbec žádné oprávnění cokoliv sdělit,“ uvedl při odchodu ze soudní síně Šibor. Jeho výpověď pokračovala i po polední pauze. Dotazy mu dávali žalobci i advokáti. Druzí jmenovaní se snažili zpochybnit jeho pozici experta.

Slova Šibora zpochybnil zpravodajec Pohůnek. „Stále se ohání zákonem o policii a trestním řádem. S činností zpravodajské služby to nemá nic společného. Pokud má policie nějaké stanovené postupy, tak zpravodajská služba má ty postupy asi trochu jiné, že,“ řekl novinářům obžalovaný.

Šibor si to ale nemyslí, sledování je podle něj citlivá záležitost, a musí k němu být vždy dobré důvody. „Ocitli bychom se v jiné době, kdybychom připustili, že sledování není významným zásahem do soukromí,“ řekl.

Jeho výpověď pokládá obžaloba za stěžejní. „Závěry jsou stejné, a to, že probíhalo sledování,“ řekl státní zástupce Rostislav Bajger. Podle něj se obhajoba marně snažila dokázat, že o skutečné sledování nešlo. „Jsme spokojeni,“ řekl na konci jednacího dne žalobce. Zdůraznil, že státní zastupitelství je neustále přesvědčeno, že se stal trestný čin, a že důkazní situace je jasná.

Líčení je plánováno na čtyři dny, v pátek by mohl být rozsudek

Spolu s Janou Nečasovou dorazil k soudu i její manžel a bývalý premiér Petr Nečas, který v případu figuruje jako svědek. Nečasová se k případu nevyjadřuje, její advokát Eduard Bruna uvedl, že na hodnocení vývoje hlavního líčení je zatím příliš brzy. Líčení je naplánováno na čtyři dny.

Soudkyně Králová hodlá pustit ještě odposlechy telefonních hovorů, které dosud nebyly použité jako důkaz, přečíst přepisy SMS zpráv a některé listiny. Žaloba další návrhy na důkazy překládat nebude. „My jsme připraveni ve čtvrtek přednést závěrečnou řeč,“ uvedl Bajger. Další důkazy však pravděpodobně navrhne obhajoba, soudkyně je ale může odmítnout. V pátek by mohl padnout rozsudek.

V pondělí na den uplynuly přesně tři roky od chvíle, kdy kvůli podezření zasahovali policisté na Úřadu vlády (psali jsme zde). O dva dny později skončila Nagyová ve vazbě a následně podal premiér Nečas demisi. Případ vedl k pádu pravicové vlády.

Podle obžaloby nechala Nečasová na podzim 2012 nezákonně sledovat Vojenským zpravodajstvím manželku tehdejšího premiéra Radku Nečasovou, aby na ni sehnala kompromitující materiály. Kauza vedla k pádu vlády, Nečas se později rozvedl a vzal si Nagyovou.

Obvodní soud v kauze poprvé rozhodoval v roce 2014, kdy Nečasové uložil trestním příkazem roční podmíněný trest, Pohůnkovo stíhání zastavil a případ Kovandy a Páleníka předal ministerstvu obrany, aby ho řešilo jako kázeňské provinění.

Pražský městský soud však už tehdy soudkyni Králové případ zpravodajců vrátil. Nagyová i státní zástupce navíc podali odpor, takže se muselo konat hlavní líčení.

Loni v květnu Králová dospěla k závěru, že se žádný trestný čin nestal. Z odůvodnění jejího verdiktu vyplývá, že důležitá byla mimo jiné svědecká výpověď Nečase, který u soudu hovořil kvůli utajovaným informacím za zavřenými dveřmi. Soudkyně uvedla, že Nečas potvrdil své tehdejší obavy o rodinu - na zpravodajce se prý obrátil, aby prověřili situaci, přičemž Nagyová jim pouze zprostředkovávala komunikaci.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.