Případná havárie vrtu nazvaného Lanžhot 3 by navíc měla i mezinárodní dohru, protože Dyje teče do blízkého Rakouska.
Pokud nebude vrt co nejdříve uzavřen moderní technologií, bude riziko havárie stále vzrůstat, protože zařízení z padesátých let, jímž je dosud vrt provizorně uzavřen, koroduje a stárne. Stále však chybí potřebných zhruba sedmnáct milionů korun na likvidaci hrozby.
| JAK SE BUDE VRT LIKVIDOVAT |
| Speciálním zařízením půjčeným ze zahraničí. Do vrtu, který je pod tlakem 67 atmosfér, naftaři zasunou speciální kovové trubky. Ty zatlačí až dolů a pak se vrt speciální, těžkou kapalinou (jílovitou suspenzí zatěžkanou barytem) umrtví, aby už tlak nehrozil. Vrt potom bude v několika úrovních zacementován. Podle naftařů vydrží takový uzávěr stovky let. |
| VÝBUCH VRTU NA JIŽNÍ MORAVĚ |
| V sedmdesátých letech v místě nyní bezpečného podzemního zásobníku plynu v Dolních Dunajovicích. Při čerpacích zkouškách udělali naftaři chybu, navrtali plyn a při výronu shořela celá vrtná souprava. Lidem se tehdy nic nestalo a havárii se i s pomocí zahraničních odborníků podařilo zlikvidovat. |
"Není možné to nechat donekonečna tak a myslet si, že je to v pořádku. Není to žádná bomba, ale nepříjemná riziková situace, jejíž řešení nesnese dlouhého odkladu. Je nepřípustné to odkládat, bude to čím dál tím rizikovější," upozornil technický poradce generálního ředitele Moravských naftových dolů Jan Blažej. Podle něho by se v případě erupce dostalo do okolí až tři sta tisíc litrů slané vody, možná smíšené i s ropou. "Věřím, že se peníze na likvidaci najdou. Víme, jaké nebezpečí vrt znamená, a nabízíme možnost ho zlikvidovat, i když není náš. Cítíme za něj morální zodpovědnost," dodal.
Blažej vysvětlil, že vrt patřil předchůdci Moravských naftových dolů, státnímu podniku. Při privatizaci ovšem nepřešel na současnou firmu, ale zůstal státu. "Tento vrt je mimořádný. Je asi sto padesát metrů od břehu Dyje. Je to velmi exponované prostředí z hlediska ochrany vod i ochrany přírody," řekl Jan Hluchý z referátu životního prostředí okresního úřadu v Břeclavi. "V téměř dva a půl tisíce metrů hlubokém vrtu se vytváří nevyzpytatelné tlaky. Za určitých podmínek je možná erupce. Je to vážné ekologické riziko, bylo by zamořeno a znehodnoceno celé území. Je těžké určit rozsah škod, ale odstranění případné ekologické havárie by přišlo na obrovské peníze. Teď to lze těžko vyčíslit," tvrdí Hluchý.
"Peníze na likvidaci vrtu? To je otázka pro ministerstvo životního prostředí, případně ministerstvo průmyslu a obchodu. My pouze spravujeme území, snažíme se peníze sehnat, ale nejsme investorem. Dnes jsme na začátku jednání. Musí se říct, kdo to zaplatí," uvedl vedoucí kanceláře přednosty břeclavského okresního úřadu Josef Matúšek.
"Předpokládám, že se prokáže, že jde o havarovaný nedokončený vrt, za který nezodpovídá žádný soukromý subjekt. Pak ministerstvo vypíše veřejnou obchodní soutěž na likvidaci tohoto vrtu," řekl ředitel odboru geologie ministerstva životního prostředí Zdeněk Venera.
Přiznal ale, že s uvolněním peněz z rozpočtu ministerstva mohou být problémy. "Situace je dost napjatá, jsou tady i jiné nezbytné výdaje," řekl šéf odboru. Podle Venery tak není jisté, zda bude potřebná částka k dispozici už letos. "Příští rok snad ano, ale přesto zlikvidovat vrt je naše priorita. Koroze postupuje a je to potenciálně velice nebezpečné. Proto chceme vrt co nejdříve zlikvidovat," tvrdí Venera.
