"Vítáme vás na webu, který sleduje české volební preference," píše se na stránkách. Jde o neziskový projekt studentů přírodovědné fakulty UK, který vznikl z chuti vytvořit alternativu předvolebním průzkumům renomovaných agentur. Výpovědní hodnota tohoto hlasování je ale snadno zpochybnitelná.
Hlasování neodpovídá průzkumům
V hlasování, kterého se zúčastnilo 4781 lidí, vedla ve středu 9. listopadu jednoznačně ODS (52,6 %). Za ní jsou Evropští demokraté (10,4 %),ČSSD (9,6 %), Strana zelených (6 %) a KDU-ČSL (5,6 %). Komunisté by se podle internetového hlasování s 3,8 % vůbec nedostali do Sněmovny. V průzkumech renomovaných agentur přitom dosahují až 20 %.
Volebnipreference.cz se nedají považovat za reprezentativní průzkum už jen kvůli tomu, že zde hlasují pouze uživatelé internetu. Projekt by se tak dal popsat jako anketa náhodných uživatelů internetu. V České republice totiž používá internet necelá polovina. A nutno podotknout, že jedna z nejpočetnějších částí jeho uživatelů nemá volební právo. Jsou to děti. - více zde
"Musím upozornit, že všechny výsledky internetových anket v oblasti stranických preferencí byly vždy na hony vzdáleny realitě, protože internetová populace ani zdaleka nekopíruje strukturu dospělé populace ČR," říká ředitel agentury Sofres Factum Jan Herzmann.
Odborník: On-line průzkum je Česku zatím nereálný
I jeho agentura si pohrávala s myšlenkou dělat průzkumy on-line, dospěla ale k názoru, že to v současných podmínkách není možné. Rozhodnutí je v souladu s jedním z doporučení WAPOR (Světová organizace pro výzkumy veřejného mínění), které se týká telefonického výzkumu: neprovádět volební průzkumy telefonem, pokud telefonické pokrytí není aspoň 84 % populace. Internetové pokrytí je v ČR zatím poloviční," říká Herzmann.
"Vznik Volebnipreference.cz je z naší strany spíš projevem nespokojenosti se stávajícím stavem dnešní politické scény," řekl iDNES Pavel Břichnáč z Volebnipreference.cz. "Chtěli jsme dát prostor i mimoparlamentním stranám. Domníváme se, že změnu je nutno hledat právě tam."
Tvůrci stránek mají pocit, že velké agentury opomíjejí zveřejňovat výsledky nejmenších stran. Právě v poslední prognóze agentury Sofres Factum však jsou jsou výsledky stran, které vykazovaly minimální procentuální zisk (např. 0,9 % Nezávislí demokraté, či 1,1 Unie Svobody). - více zde
"Ptáme se i na malé strany a jejich výsledky zveřejňujeme, samozřejmě ale jen po určitou hranici, abychom nemuseli tvrdit, že subjekt XY preferuje 0,1 % populace, což by v tisícovém souboru byl jeden člověk," podotýká ředitel Sofres Factum.
Projekt nadšenců má své mouchy
Volebnipreference.cz mají mnoho zjevných nedostatků, ale je nutné připomenout slova Pavla Břichnáče, že jde výhradně o neziskový projekt. "Není v naších silách se rozšiřování projektu věnovat osm hodin denně. Nehodláme se ani v budoucnu žádnými průzkumy živit."
Provozovatelé například zabraňují vícerému hlasování jednoho člověka tím, že z jedné IP adresy (laicky řečeno směrovacího čísla počítače) lze hlasovat jen jednou měsíčně. Ale v mnohých firmách a jiných institucích například sdílí více počítačů jedinou IP adresu. Za celou firmu tak například může jednou měsíčně hlasovat jen jeden vyvolený.
Tvůrci jsou si tohoto úskalí vědomi. "Když porovnáte počet jednotlivých návštěvníků 5266 s číslem 3859 odvolených hlasů, zjistíte, že asi 27% návštěvníků nemohlo volit, což je jistě škoda," přiznává Břichnáč.
Provozovatelům webu se také nelíbí, že se veřejnost od velkých agentur nedozví, jakým způsobem sbírají svá data. "Na ulici, obíháním domácností, telefonicky? Navštívil jsem web STEM, nikde nic konkrétního. Lze tedy průzkum těchto agentur nazvat jako názor ulice?" ptá se Pavel Břichnáč.
Podle něj jsou tak z průzkumu vyloučeni ortodoxní automobilisté, nebo lidé, kteří nemají čas nebo náladu obětovat 15-20 minut na odpovídání dotazů. "A taky lidé, kteří se z principu s nikým na ulici nebaví."
Agentury základní informace o způsobu sběru dat zveřejňují, přesnější metodika je ale logicky jejich know-how. "Mnohokrát jsme ale poskytli studentům údaje z volebních průzkumů pro jejich diplomové nebo ročníkové práce," říká Jan Herzmann.
"Nedávno vyšla poměrně rozsáhlá publikace, která porovnává různé volební výzkumy v ČR. V publikaci, kterou zpracovali odborníci ze Sociologického ústavu Akademie věd lze podle něj najít řadu argumentů pro některé pochybnosti, které autoři Volebnípreference.cz vyslovili. "Ale také řadu argumentů proti nim," dodává Herzmann.
Základní přehled metodiky lze najít na stránkách STEM nebo v tiskových zprávách k jednotlivým průzkumům na webu agentury Sofres Factum
9. listopadu 2005 11:34
